Několik střípků ze středečního předlouhého dne:

• čtu knihu o dívce, která políbila sochu anděla a ten obživl. Slovní spojení jako "jemně tvarované mramorové rty přímo vybízejí k polibku", "svůdný anděl", "znepokojivě záhadný a přitom nesmírně přitažlivý nepřítel" mi trochu nahánějí hrůzu (další postřeh z knihy mám připraven pro samostatný článek, vydržte)
• cestou na oběd jsme se nechali osvěžit kropícím vozem a s Pacholíčkem jsme v ruku v ruce přeskákali napříč Staroměstským náměstím (prej skáčem hrozně, ale asi s tím nic neudělám. Poslední dobou mám sem tam hroznou chuť začít skákat a nebrání mi v tom plné ulice v centru Prahy ani prázdné sklady v práci)
• vymyslely, naplánovaly a vyrobily jsme s Aknezobkou bojovku pro kluky na večerní akci (bude zmíněno níže)
  [ Pokračování článku ]

Hab vergessen, Deutsch zu sprechen. Stop. Anders hab ich mich gut. Stop. Hab festgestellt, dass beim Tisch jemand noch schlimmer als ich essen kann (zwei kleine süsse Kinder :-)) Stop. Habt ihr in Tschechien auch so schreckliches heisses Wetter? Stop. Ich schicke euch viele Grüsse und bis bald wieder hier, in der Bibliothek, oder irgendwo anders :-) Baba

Je to k neuvěření, ale tento víkend se nám podařil jeden z nemnoha výletů, kdy bylo teplo, slunečno a krásno. Bohužel trochu oparovo a nejasno, takže z vrchů nebylo vidno do údolí, ale kdo by si nechal kazit náladu takovými detaily.
Vydali jsme se ze Zdic na Točník a Žebrák. Plán původní trasy čítal asi dvacet kilometrů, což jsme asi v třetině cesty zavrhli jako nemožné, jelikož první čtyři

Tento víkend se nesl ve znamení prvního jarního dne a to by byl skoro hřích nevyrazit ven. V sobotu bylo krásně. My jsme samozřejmě šli až v neděli, kdy už tak krásně nebylo. Turistický klub mladých knihovníků (TKMK) totiž chodí na výlety zásadně a jedině když je hnusně, prší, fouká, je mlha, plískanice, bláto, roztávající sníh nebo jiné milé přírodní zpestření.
Vymyslely jsme s Aknezob (resp.

Minulý týden bylo rozhodnuto podniknouti další výpravu do (ne)známa. Má účast byla podmíněna dokončenou seminárkou, ovšem ani do pátku do půl jedné se mi ji nedařilo dovést v úspěšnou konečnou verzi. Přesto, i snaha se cení a jedna dvě stránky se dají zvládnout i večer. S nadcházejícím pěkným počasím, jak zvláštní, účastníků nepřibývá a tak jsme tentokráte podnikly jízdu ryze dámskou, ve složení

a dost možná ještě dál, leží kromě rybníčku Brčálníku i kopec Hvíždinec. Rozkládá se v celé své kráse a majestátní výšce mezi dvěma městečky nedaleko Prahy, Řevnicemi a Dobřichovicemi. Zhruba uprostřed trasy, na vrcholu kopce, se nachází skalní vyhlídka, kterou nemůžete minout, pokud třikrát špatně neodbočíte z modré. Ovšem i se špatnými odbočkami to zvládnete, pokud s sebou máte někoho, kdo má

Sobotní ráno, krátce po deváté hodině. Mráz, krásný slunečný den. Autobusové nádraží, nástupiště č. 17. Přichází dívka v modré bundě a rozpustilé modré čepici. Zimou jí modrají i rty. Přichází k zábradlí, odkládá batoh na lavičku, přešlapuje na místě a rozhlíží se. Střih. Přichází druhá postava v černé bundě a veselé pruhované čepici. První modrá čepice při pohledu na svou kolegyni ztrácí

Dlouho očekávaný a plánovaný výlet do Vídně je za námi. S hordou dalších milých knihovníků (jak taky jinak v poslední době:-) jsme se vypravili obdivovat dílo úžasného Vincenta van Gogha. Zážitek veskrze zajímavý. To, že výletu předcházela narozeninová knihovnická oslava, z níž jsem se vrátila v jednu v noci, by nebylo na překážku, pokud bych nemusela ve tři v noci vstávat. Dvě hodiny spánku nejsou

Tak jsem s mou nejdražší kolegyní Péťou podnikla prodloužený víkend do Lužických hor. Co na tom, že jsem ještě neměla nárok na dovolenou a z mé strany šlo o akci naprosto neplánovanou a ryze spontánní. Ve středu se mě Petra zeptala jestli bych jela, domluvila mi tu dovolenou na pátek a ve čtvrtek jsme jely. Měla jsem maličko strach, že mě po desaterém ujištění, že mám zimní bundu i zubní pastu

Protože jsem hned na začátku slíbila, že vám povím něco málo zážitků ze svého života, rozhodla jsem se popsat pro začátek fantastický výlet do Budapešti, na který do smrti nezapomenu. Uskutečnil se loni v létě, s kamarádkou Terezkou, ale vše