Dostala jsem se díky Králíčkovi na moc zajímavý web. Citováno přímo ze serveru, cílem projektu Nezapomeňte.cz je připomenout dnes již těžko uvěřitelné atributy komunistické totality, které provázely náš každodenní život. V galerii jsou k nalezení opravdové skvosty, obrázky bohužel nejdou zkopírovat, ale můžete si je v prohlédnout sami. Texty v dětských knížkách, učebnicích a slabikářích mě vážně šokovaly:

Na co všechno člověk díky sociálním sítím nenarazí...
Známý známého mé známé z Twitteru: http://www.beautifulpeople.com/
Moc nechápu, čím je to výjimečné a jaká jsou kritéria vložení inzerátu, jen tak pro informaci jsem si tam hodila muže zhruba mého věku a o pár let starší z ČR.
Ideál krásy mám asi opravdu naprosto někde jinde. Říká se o mně, že mám divný vkus, ale komu se probůh líbí tihle metrosexuálové??? Brrrr.
 

Pokračování čtvrtečního odpůldne:

15.15 končíme v práci, hodinu a kus čekáme s Muminkem na Pacholíčka, než se poradí a vyřídí vše neodkladné, neb společně jdeme večer do divadla. Bavíme se dřevěnými skládačkami pro batolata, zdobením Aknezobčiny pracovní visačky barevnými dekoracemi a líčím Muminkovi celý krásný hektický den.

Měsíc dopředu si s kolegyní připravujem knížky na dnešní Den pro dětskou knihu, vybíráme ukázky a chystáme se dětem číst. Ve výsledku pak přečteme z knížek úplně jiných, které si vybraly ty čtyři děti chtivé předčítání, z celkového počtu asi  deseti dětí, které dnes v knihovně byly. Z lásky k dětem mně vrozené jsem se uvolila předčítat i z disneyovského Medvídka Pú.

U knihovny je několik restaurací, z toho minimálně dvě pizzerie. Ta přímo proti nám je nacpaná k prasknutí a na pizzu se čeká skoro hodinu, ta o pár kroků dál je poloprázdná a na dveřích mají napsáno, že pizza do 5 minut. Tak jsem si šla pro oběd do krabice s sebou tam. Už chápu, proč tam není ani noha.

Středa, deset hodin. Mám mít besedu s prvňáčky na téma První čtení. Prvňáčci ani paní učitelka se nedostavili. Půl hodiny jsem běhala mezi dětským oddělením, hlavní chodbou u vchodu, vyhlížela, vybíhala nahoru do kanceláře telefonovat do školy. Bezvýsledně, po půl jedenácté jsem to zabalila.

Máte knihu Hedvika a strašidla?
??? (vytřeštěný pohled knihovnice)
Kdo to napsal nevim, myslim Březinová. Jsou tam ňáký polednice, klekánice...
Nemyslíte náhodou knížku Helinda a Klekánice? Od Brzákové?
Jó, tak Linda, ne Hedvika. To je vono. Dík.
(Geniální. Jsem prostě geniální... Nelektorovat ji, nemám tušení :-)))

Asi chci účet na Twitteru, líbí se mi to ptáčátko. A myšlenka ve 140 nebo kolika znacích. Teď jsem chtěla napsat, že to tady stejnak nikdo nečte, ale musela jsem to smazat, protože poslední dobou je většina článků přečtena 30x i víckrát. S čím jsem ovšem nepočítala, je rozšířenost mých žvástů mezi lidmi, které znám nebo kteří znají mě. Sbohem, my sweet anonymity :-)

Sejdete se dvě hodiny před začátkem představení, to abyste měli dostatek času na IceTea a podobné nešvary.
V kavárně, na které se shodnete a kterou po menším bloudění najdete, mají zavřeno.
Zvolíte jako alternativu zmrzlinárnu, uvnitř sehrajete dlouhou scénku Co si mám dáááát? a Dá se tu platit stravenkami?, sníte neuvěřitelný kopec zmrzliny a hodinu před začátkem představení vyrazíte. Jste vzdáleni pouhé dvě a kousek stanice metrem.

slunce svítí v Nepálu, lije na Jeseník, v Japonsku je zemětřesení...

Jak rozumíte tomuhle textu? Konkrétně tedy tomu kurzívou?

Vyšly ryby vyšly z Dunaja do Visly, 
není tu děvčiny podle mojí mysli. 
 
Co sem sa nachodil po tej tmavej noci   
ještě sem neviděl dubovej nemoci. 

Dubovej nemoci hrabového sádla, 
už je má galánka u černého ďábla. 
 
Vyšly ryby vyšly z Dunaja do Visly, 
není tu děvčiny podle mojí mysli.

Možná jsem to tady někdy zmiňovala, už od dětství se mi pletou písmenka S a J. Dříve jen v psací podobě, pak i při psaní tiskacími písmenky. Nově jsem to zjistila i při psaní na počítači. Obvykle zaměňuji J za S, ale funguje to oboustranně.
Poslední dobou se občas překlepnu při B a V. Vím, jsou hned vedle sebe, ale techniku psaní všemi deseti mám zmáknutou dost dobře a málokdy se pletu. Nemůže to být třeba tím mým usilovným a velmi soustavným studiem ruštiny? :-)))

Někteří školitelé by měli absolvovat školení jak školit.
Někteří přednášející by se měli zúčastnit přednášky jak přednášet.
A někteří čtenáři by občas mohli číst.

Králíček nám už od jara sliboval výlet do Děčína, do zolo a botanické zahrady. Jako jediný termín, který vyhovuje nám všem bez rozdílu, byl zvolen 17. listopad. Odpoledne 16. listopadu nám Muminek rozeslal komiks bez obrázků o tom, jak asi skončí muminci, kteří den před odjezdem výlet zruší. Hlavičku jsme mu neutrhli, leč je možné, že jen proto, že jsme se ještě neviděli.

Je mnoho způsobů, jak se seznamovat s dětskou literaturou. Vystačíte si s tím, co jste četli jako malí. Budete si náhodně vybírat. Seženete si seznam doporučené dětské literatury např. z pedagogických fakult oboru český jazyk nebo povinné četby na základních školách a systematicky si budete doplňovat, co vás v dětství minulo.
A nebo se na knihovním webu pro mladé (zde již zmiňovaném k4u, jinak také knihovna4u) zapojíte do diskuze Hádejte postavičku a budete se jak blázni snažit podle minimalistických instrukcí přijít na postavičku kterou už důvěrně znáte, nebo z různých zdrojů vypátrat postavu vám neznámou.

Bylo nebylo, ET takhle jednou narazila na knihovním webu na recept na Crumble a rozhodla se to vyzkoušet. A žádná hrůzostrašná historka dneska nebude, abyste věděli :-))

Koukali jste se dnes večer na Novu? Musím se přiznat, že poslední dobou mě televizní filmová nabídka obvykle přivádí k pláči a na každý pořad hledím v programu s nevraživostí. Dnes jsem se však nechala přemluvit. A jsem tomu velice ráda.
Naprosto brilantní ultravtipná britská komedie mě pobavila tak královsky, jako už dlouho nic. Miluju suchý anglický humor. V kombinaci s nadměrnou dávkou černého humoru a cynismu byl tento film doveden v naprostou špičku. Suché vtípky hospodyně Gracie mě přiváděly k šíleným výbuchům smíchu, obvykle tak 2-3 vteřiny po pronesení. Přesně tak dlouho mi totiž obvykle trvalo, než mi vtip doběhl :-)))
Nemůžeš zabíjet lidi jen proto, že se ti nelíbí. - Zvláštní, to mi říkali i lékaři.
Překrásně lehká, svěže morbidní komedie.
Děj si můžete přečíst třeba na ČSFD.

Při hledání jednoho receptu jsem se začetla, zasnila, mám takový ten skelný pohled a připitomělý úsměv. Co mě tak rozněžnilo? Tenhle článek.
Pojem Comfort foods jsem slyšela poprvé. Co se pod tajemným názvem skrývá? Z internetu jsem se dozvěděla, že jsou to jídla, která nám přináší milé hřejivé vzpomínky, u kterých je nám dobře, které máme rádi a když je jíme, cítíme se jako v jiném světě. Vytočil vás v práci šéf? Okousal vám pes nové boty? Přinesly obě děti ze školy vši? Máte rýmu, bolí vás hlava a cítíte se hrozně? Uvařte si Comfort foods a svět bude hned hezčí.

Pátek odpoledne, smráká se, jdu domů z práce. Na chodníku přede mnou tlačí mladá maminka kočárek s batoletem, vedle ní poskakuje malá holčička, cca 4-5 let. Všechny jsou Asiatky. Mezi holčičkou a maminkou probíhá hodina gramatiky.
Dyš je to holka, musiš řict pozdravuj ji. Protože je to holka. Dyš je to kluk, tak musiš řict pozdravuj ho. Chápeš?
Učitelkou byla ta čtyřletá holčička. Maminka chápavě přikyvovala, zkoušela si to vyslovit a dcerku brala jako naprostou autoritu.
Milé.

Trpím nějakou velice specifickou dysfunkcí. Nerozpoznávám obličeje, resp. je dokážu rozeznat až po velmi dlouhé době.
Myslela jsem si celý život, že to je naprosto běžné a v ničem nevybočuju. Sestra mě tuhle ale vyvedla z omylu, prý není normální, že po deseti večerech Superstar nedokážu rozlišit zpívající holky.

Sestřina kamarádka si po náročných dnech na praxi vždycky chodila kupovat za odměnu Kindervajíčko. Usoudila jsem, že za dnešní náročný mašinkově tomášový den si také zasloužím odměnu a věnovala jsem si sama sobě zbrusu novou učebnici ruštiny. Už žádné vracení zarezervované učebnice do knihovny ve chvíli, kdy chci zrovna začít další kapitolu, žádná obava vpisovat si cokoliv tužkou, možnost označit si u jednotlivých poslechových cvičení číslo nahrávky. Juchůůů. Mám svou vlastní učebnici ruštiny se třemi CD navrch a jsem z toho hrozně happy.
A jsem ráda, že nejen já jsem postižená zálibou ve studiu. Tuhle jsem četla nadšený článek Eithné a úplně jsem se v něm viděla :-)

Jsem v práci. Je tu asi milion dětí. Hučí to tu jak v úlu a ze všech stran se ozývá: "Já chci psecíst Tomáse. TO-MÁ-SE. Tohle je Tomás. Ne, tohle neni Tomás. Psectes mi Tomáse?"
A šíří se to jako mor. Zprvu po Tomásovi toužil jen jeden chlapeček, teď ho mají v ruce snad všechny přítomné maminky a tety dětí do šesti let a neúnavně předčítají. Doufám, že tohle po mně nikdy žádné dítě nebude chtít.

Jdu si ráno koupit do pekárny vedle knihovny snídani.
Vybírám, otevřou se dveře, v nich vyčerpaně vypadající mladý pán. Očividně se zná s prodavačkou, dají se do řeči.
Pán si stěžuje, jak se cítí být unaven, že každým dnem očekávají přírůstek do rodiny a vůbec nespal.
Paní pekárnová se ptá, jestli vědí, co to bude.
Pán se na ní zaraženě dívá a pak říká: "No... miminko..."

Jóóó, jsem geniální. Ještě jedno vylepšení :-))
Náhled obálky zároveň slouží jako odkaz na anotaci knihy v katalogu MKP.
(Chápu, že pro většinu počítačově gramotných lidí je toto prkotinka, ale mám takovou radost, když si na jakoukoliv drobnost z výuky HTML vzpomenu, že pak moje jásání nezná mezí :-)) A poprvé v životě se mi podařilo vložit odkaz tak, aby se otvíral v novém okně. Jsem happy.)

Související výkřiky:
Technický zázrak II
Technický zázrak

Jedno vylepšení jen a jen pro vás. Pokud by někoho náhodou zajímalo, co zrovna čtu, tak v odstavečku Právě čtu v modrém sloupci menu už může kromě autora a názvu najít i náhled obálky.
Chystám se k tomu snad už měsíc. Dnes jsem si konečně našla HTML tag, jak na obrázek a jsem se sebou dost spokojená :-)
Ani to nebolelo.

Potkala jsem včera cestou z práce maminčinu kolegyni. Zmrzlé jsme se jen s úsměvem pozdravily a šly dál.
Dnes mamince přišla smska tohoto znění "Vis, ze mas pekne dievca pro vdavani, vcera jsem potkala ET. Ta dlouho takhle chodit sama nebude." Kolegyně je to značně švihlá, ale tohle mě fakt rozesmálo :-)))
Okej, tak já si letos nařežu ty barborky :-)

Nejen alkohol. Tak všobecně. Ani vodu. Ráno jsem se skoro zadusila před exkurzí lokem vody se šťávou, teď jsem si tím samým nápojem polila bradu, tričko i kalhoty od pyžama.

Na střední škole se mi strašně líbil jeden kluk z vedlejší třídy. Byl světlovlasej, zelenookej, pohlednej a byla jsem mu úplně ukradená.