je jedno moc hezké německé rčení. Znamená to mít motýlky v břiše a spojení se používá, když... No, to je jasný kdy :) Prostě když se člověk cítí, jako by měl v břiše poletující, třepetající se, hopsající a poskakující motýlky. Posledních pár dní mám pocit, jako by mi

Bylo mi dnes v práci sděleno, že v některých znalostech značně zaostávám za celosvětovým průměrem. Znalosti evropských žáků přírodních věd nebo třeba čtenářské gramotnosti porovnávají mezinárodní studie PISA nebo TIMMS, jak je tomu s celosvětovými studiemi nemám tušení. Každopádně já jsem obdržela tip na doporučenou literaturu, mnoho dobrých rad a  mám se vzdělávat. 
Možná

Tento víkend se nesl ve znamení prvního jarního dne a to by byl skoro hřích nevyrazit ven. V sobotu bylo krásně. My jsme samozřejmě šli až v neděli, kdy už tak krásně nebylo. Turistický klub mladých knihovníků (TKMK) totiž chodí na výlety zásadně a jedině když je hnusně, prší, fouká, je mlha, plískanice, bláto, roztávající sníh nebo jiné milé přírodní zpestření.
Vymyslely jsme s Aknezob (resp.

...teda na příští výlet rozhodně nepeču, jednou mi to stačilo. Válení, krájení na čtverečky, plnění a přehýbání vůbec není kreativní a po prvním plechu mě to přestalo bavit. Plechy byly čtyři, s každým dalším se mé utrpení násobilo. Koneckonců podle toho ty chudáci vypadaj, takový mrchy malý nepovedený.

Aknezob říká, že kočičky jsou úžasnej lék na duši. Funguje to.

Znáte knížku Kočička z kávové pěny? Je nádherná.

Přečetla jsem právě strašně zajímavou knihu. Je to komiks a vy asi víte, jaký vztah ke komiksům mám. Ale tenhle je vážně dobrý a stojí za přečtení.

Bryan Talbot - Pohádka o zlobivé kryse
Jde o příběh dospívající dívky, kterou v dětství zneužíval vlastní otec. S Helenou se seznámíme ve chvíli, kdy už žije

Mám dneska náladu vyloženě na zabití. Taky když se ráno probudíte a v druhé polovině března první co uvidíte je bílo, tak to jednomu na náladě zrovna nepřidá. Ještě že tu máme ty děti, od rána mi zvedají koutky vzhůru. Prcci na exkurzi byli báječní a po skončení prohlídky mi snad minutu tleskali. To se mi ještě nestalo.
Teď tu sedím nahoře nad dětským koutkem, dole si hraje maminka s úžasnou

Dostala jsem dneska vynadáno, že si nevidím na špičku vlastního nosu. Možná je to pravda, nevím, ale nedokážu s tím momentálně nic udělat. Je mi nějak všelijak, už čtyři dny v kuse si od rána do večera v duchu zpívám Radůzu a dnes v metru jsem poprvé začala vnímat i obsah slov, které kolem mě doteď jen proplouvaly:

Jednou to pomine,
dobrý, zlý, jen my ne
jednou to přebolí
ať

Sedíme si tak v neděli v kavárně, bavíme se o jídle (dost dobré téma, často propírané), když tu Aknezob špitne, že jsem jí kdysi dávno předávno slíbila uvařit pravé slovenské brynzové halušky. Skoro se ve mně krev zastavila, já na to dočista zapomněla. Byly přislíbeny na úterý, že budou ještě za tepla doneseny přímo k obědu, neboť jsem začínala až od 11.45.
Halušky teoreticky umím, je to v

Minulý týden bylo rozhodnuto podniknouti další výpravu do (ne)známa. Má účast byla podmíněna dokončenou seminárkou, ovšem ani do pátku do půl jedné se mi ji nedařilo dovést v úspěšnou konečnou verzi. Přesto, i snaha se cení a jedna dvě stránky se dají zvládnout i večer. S nadcházejícím pěkným počasím, jak zvláštní, účastníků nepřibývá a tak jsme tentokráte podnikly jízdu ryze dámskou, ve složení

Sedím u počítače, snažím se dokončit seminární práci, ovšem nedaří se. Sestra sedí vedle mě a dostává příšerné záchvaty smíchu u prohlížení letáku jednoho obchodního řetězce.
"Ty vole, velikonoční dekorace. Áááááá, sada tří kuřátek v kleci. No to je děsný, hele, koukej. Tři zelený kuřata zavřený v ňáký drátěný kleci. Hééé hééé hééé. No to je vodporný, hééé hééé."
Ukazuje

Ačkoliv... zamyšlení... to je asi dost nadnesené. Mám v sobě momentálně dvojnásobné množství jídla, než jaké je schopen pojmout můj žaludek. Veškerou energii spotřebovává mé tělo na trávení a podle toho současné myšlenky vypadají...
Lektoruju nějaký nový asijský komiks ve stylu manga. Buď jsem příliš upjatá, moje vidění světa je moc omezené a nedokáže manga pochopit, nebo je to vážně dementní.

Nevím, jestli chci být v jednom novém virtuálním prostředí Pipi nebo Púem a nemůžu se rozhodnout. Obě knížky děsně miluju, obě jsou prostě báječné a já nevím, jestli si mám dát do profilu fotku Pipi nebo nějakou Shepardovskou ilustraci. Jsem víc podobná Pipilotě nebo medvědovi Michalovi?

Vrchlabí je vyhlášenou porodnicí pro všechny nevšední, trochu alternativní porody. Z naší kuchyně se pomalu ale jistě stává také alternativní porodnice, taková krokodýlí. Včera si sestra objednala jednoho nasladko, takže jsem se patlala s tvarůžkem, povidly a mákem, dnes jsem pekla dva slané, mamince a sobě do práce. Do poslední fáze se díkybohu zapojila sestra a toho třetího vyválela, naplnila,

Unavena a navrátivší se po dlouhatánském dni z práce, vzpomněla jsem si na rady ženských časopisů a dvou mužů, kteří jako nejlepší lék na únavu vidí báječnou horkou koupel. (Zvláštní, tohle mi holky nikdy neporadily. Čtou ženské časopisy muži? Nebo je píšou muži?)
S vizí úžasného relaxu jsem si napustila vanu téměř vroucí vody, nasypala do ní mořskou koupelovou sůl s vůní tymiánu (její množství

maličký krokodýl. Narodil jsem se 4. března půl hodiny před půlnocí a maminka říkala, že to byl těžký porod. Prý měla předtím, než jsem se narodil, hrozně těžký den a nic se jí nedařilo. Ale protože mě hrozně chtěla, i přes všechny ty nespravedlnosti světa se rozhodla, že mě nenechá dál čekat a že se už můžu narodit.
Já jsem vám měl takovou radost, když jsem viděl, jak se na mě maminka láskyplně

Trpím nejen úterní sociální fobií, ale i těžkou formou demence, alzheimerovy choroby a sklerózy.
Moji rodiče slaví zítra a pozítří narozeniny. Rozhodla jsem se, že jim upeču překvapení. Pokud mě znáte nebo již delší dobu čtete můj blog, víte, že pečení není mou úplnou předností. Přesto ale ráda experimentuju a přinejmenším mě baví dokazovat si sama sobě, že tohle přeci zvládnu!
Dnešní

Trpím sociální fobií. Opakuje se periodicky každé úterý a změnit to může jen dovolená nebo státní svátek.
Právě jsem zakládala knihy pro nejmladší a na ruce mi zůstal nějaký divný hnědý flek. Pevně doufám, že to byla jen čokoláda.
Pomoc

a dost možná ještě dál, leží kromě rybníčku Brčálníku i kopec Hvíždinec. Rozkládá se v celé své kráse a majestátní výšce mezi dvěma městečky nedaleko Prahy, Řevnicemi a Dobřichovicemi. Zhruba uprostřed trasy, na vrcholu kopce, se nachází skalní vyhlídka, kterou nemůžete minout, pokud třikrát špatně neodbočíte z modré. Ovšem i se špatnými odbočkami to zvládnete, pokud s sebou máte někoho, kdo má