Mám od nového roku nějakou zvláštní tradici. Jen co se nachýlí páteční večer k sedmé hodině, začnu něco péct a rytíře poslouchám z kuchyně. Tento pátek tomu nebylo jinak, ale oproti minulým týdnům se mi podařilo vidět aspoň deset minut, zatímco mi kynulo těsto. Kříž v roli padoucha je neodolatelnej!

Autoři Internation Children´s Digital Library přišli na to, co je skutečně důležité. Vyhledávat podle názvu nebo autora zvládne každý elektronický knihovní katalog. Naprostá většina z nich zvládá také tématické vyhledávání. Že si dál můžete knihy filtrovat podle věku dítěte, délky textu, množství obrázků, knížek s pravdivým základem nebo postavených zcela na fantazii, příběhy veselé nebo smutné, to už tak obvyklé není. Naprostý luxus ale vidím v tlačítkách úplně nahoře. Vy si prostě můžete vybrat knížky i podle barvy obálky. GE-NI-ÁL-NÍ, tohle bych moc chtěla i u nás!!!

řekl mi s poťouchlým výrazem, mžourajíc na mě skrz lahev Mattonky.
Moc mě to rozesmálo.

Potkala jsem cestou do práce podivný pár.
Že to byly dvě holky mě nijak nepřekvapilo.
Že si přes bundu okusovaly bradavky a rozverně to komentovaly už mě drobet zaskočilo.
Metro bylo dost plné a slečny hlasité.

Kampak se chystáš
má krásná služebná?
Chystám se podojit pane,
řekla

Uděláte si k večeři chleba s medem a sednete si s ním už umytí v pyžamu k televizi. Jaká je pravděpodobnost, že vám chleba vyskočí z ruky a přilípne se namazanou stranou na rozpuštěné čerstvě umyté vlasy?


Stoprocentní!
(Úloha byla prakticky ověřena)

Tak vám tak jdu večer z práce, na sídlišti namrzlý chodníky, bruslím jak na kluzišti a každou chvilku mi podklouznou nohy nasoukané v kozačkách s tou nejhladší podrážkou na světě.

Asi před týdnem se mi před očima najednou vynořil obličej mladého kluka, kterého odněkud znám a nevím, kdo to je. Nevím, co mě k té myšlence přimělo, koukala jsem do zdi a najednou tam byl. Strašil mi v hlavě už několik dní. Věděla jsem jak se jmenuje, kolik mu je zhruba let, jak vypadá. Dokonce i se svou neschopností zapamatovat si obličej bych ho byla schopná popsat policejnímu malíři tak, že by ho vyšvihnul jak na fotce. Černé lesklé vlasy, jemný obličej, hranaté brýle bez obrouček. Milý a slušný, se zvučným hlasem. Ale kdo to je? Odkud ho znám? Je to něčí kamarád? Sourozenec? Znám ho z práce? Ze školy? Ani ťuk...

... vlastně co to pletu, o tomhle Mikulášovi to nebylo. To bylo přeci o tom Mikulášovi, co ho napsal Sempé Goscinny. Ten Francouz, co se křestním jménem jmenuje Sempé a příjmením Goscinny a napsal o Mikulášovi spoustu knížek. Jako malá jsem je četla asi všechny, jako velká jsem četla i ty tři nové. A čím jsem starší, tím míň mi to přijde jako kniha pro děti a tím víc mě to baví. Když jsem zjistila, že Sempé Goscinny jsou dva lidé, byla jsem v šoku. A jsem v šoku pokaždé, když ty knihy v práci zakládám, protože se s tím jednoduše nedokážu smířit. Další šok jsem utrpěla, když jsem se dočetla, že o Mikulášovi Francouzi natočili film. Lepší označení než šok by byla euforie, protože áááá-Mikuláš-já-ho-miluju-a-ono-to-bude-jako-film-to-nutně-potřebuju-vidět-prosííím-půjdete-se-mnou?

V čem tkví výhoda elektronické přihlášky na UK, když platnosti nabývá až po vytištění, podepsání a odeslání poštou? Že ji jako nemusím vyplňovat ručně? A proč u informací o elektronické přihlášce na tuto není odkaz? A proč formulář pro vyplnění nemůžu na webu UK nikde najít, ačkoliv jsem ho před pěti minutami měla na obrazovce? Proč je web UK tak hrozně nepřehledný?
Je toto součástí přijímacího řízení? Jakési předkolo mající za cíl vyšachovat všechny netrpělivé a informačně nezdatné? Má ještě smysl chodit vůbec na přijímačky, když nezvládnu ani tohle?

Tentoměsíční PMS mě asi zabije. Už třetím dnem mě pronásledují nezvladatelné chutě na sladké a vůbec cokoliv, co se k jakémukoliv jídlu nehodí. Snaha oblafnout své chuťové pohárky plným talířem nastrouhané mrkve s jablkem a kousky piškot dnes vzala za své při sledování neskutečně pitomého filmu na Nově. Ze čtvrt litru vanilkové zmrzliny s čokoládovým topingem jsem odloubala tu vrchní část s čokoládovým topingem, na zbytek jsem si rozehřála čokoládu na vaření. Je mi špatně jen na to pomyslím, zároveň mám ale chuť na chleba s bylinkovým sýrem.

První těsto v životě, které mi kynulo už od začátku. Naprosto ukázkově.
Matlanice příšerná, tvaroh mi tekl, těstem kynoucím i na plechu místy drobet prosakoval, ale výsledek oukej. Sice ne tak vzhledné jako v receptu na obrázku, ale jinak pohoda.
Chutnají moc dobře, příště přidat do těsta víc cukru a míň mlíka. Jinak mňam.

Ukazujeme si vyhledávání v elektronickém katalogu. Velmi spolupracující ukecaný mladík usedá k počítači jako dobrovolník.
- Tak si zkuste najít, co vás zajímá, pobízím ho.
- Máte tady něco se sexuálním podtextem?

...třískám se smíchy a tiše závidím. Nutně potřebuju její knihu. Renata Francová na blogu iDnes.cz

Co to je?

Procitnutí:
Okoralé chlebíčky, konvice čaje, lahev něčeho tmavočerveného, mraky hrnků, zadrobené talířky, roztahané člobrdo, rozcuchaná hlava na hracím plánu. To vše na zemi. Z postele visí ruka a vlasy, z gauče trčí nohy. Za okny je hrozně moc světla. TOHLE si musím vyfotit...

Koľko slovenských policajtov treba na uskutočnenie teroristického činu? Dvoch, jeden bombu ukryje a druhý ju nenájde...

A pak je taky ještě dobrá skupina Obťažuje ma, keď mi slovenská polícia dáva výbušniny do batožiny

Barborky nelhaly!!! Netušila jsem, že to funguje tak rychle... Prej to ale ještě nebudeme moc šířit, tak vám nemůžu prozradit, kdo je ten šťastný.
Oslovení ahoj drahý se mu moc nelíbí, musím vymyslet nějaké jiné.

Dva a půl roku nosím stejné brýle. Dva a čtvrt roku je chodím měsíc co měsíc nechat utahovat, protože se mi vrtané plastové sklíčko viklá. Rozčiluje mě to neuvěřitelně, brýle z Eiffel Optic už nikdy více. Dnes jsem se vypravila na letošní první výpravu a poprosila přeochotnou slečnu prodavačku, jestli by mi to mohla nechat zakápnout nějakým lepidýlkem, které mi tam kterási z přítomných dam někdy loni namatlala a pak se viklání o dobrý měsíc posunulo. Ano, jistě, já jim to v dílně řeknu. Za minutku je slečna zpět, přijďte tak za patnáct minut, lepidlo musí zaschnout, tak se kdyžtak můžete porozhlídnout někde po obchodech a za chvilku přijďte...
Měla jsem hroznou chuť říct jí z legrace, že bez brýlí se teda moc po obchodech neporozhlídnu, ale udržela jsem se, přikývla a souhlasila, že teda jo.

... a Tichá noc by už taky mohla ztichnout, vřele doporučuju Sváteční Čechomor. Letos mi hraje do uší i z repráků už od listopadu téměř v jednom kuse a stále se ho nemůžu nabažit.

Malá ochutnávka mých nejoblíbenějších. Video jako obvykle divné, přesto, hraje Čechomor:

Už jsem se tu několikrát vypisovala z lásky ke knížkám Renaty Štulcové. Dnes mi do komentářů jedna čtenářka vložila odkaz na nově vznikající knížku mé oblíbené autorky a vypadá to moooc zajímavě.