Et | ET píše

Znáte to. Vrátíte se z dovolené a jste plni zážitků. Nabiti štěstím a spokojeností, s naprosto rozhozeným denním rytmem a příšerně unavení, protože za celý týden jste toho naspali méně než během zkouškového. A o ty zážitky a vzpomínky nechcete přijít, tak máte v plánu si je poznamenat. Jenže to odkládáte tak dlouho, že vám už všechny dny splývají v jeden a pak sedíte s Králíčkem u informačního pultu a dumáte, kdy že jste to vlastně byli na kterém výletě, proč jste jich stihli jen pár a co jste tam propánajána celý týden dělali. Dovolenkovali, já vám to povím. Tedy stručně a spíše než popisně, pocitově a zážitkově.

Milí zlatí a milé zlaté z Prahy, nemáte někdo novější turistickou mapu Vysokých Tater k půjčení na příštý týden? Případně i nějakého pěkného vysokotatranského průvodce s tipy na výlety? Vrátím nepoškozené a vylisuju vám do něj nějakou nechráněnou kytku nebo pošlu děkovný pozdrav na nějakém extrémně kýčovitém pohledu s horským masivem a blankytnou oblohou :-) 
(To je tak, když si knihovnice nedokáže včas půjčit potřebnou literaturu a vzpomene si na ni pár dní před odjezdem...)

Holky, přemluvily jste mě. Kašlu na studium, je pátek, půl dvanáctý v noci, ideální čas začít psát článek o výletu, který se uskutečnil před dvěma týdny nebo kdy vlastně, jehož nejintenzivnější zážitky nezaznamenány jistě uplynuly v nenávratno.

Taky se vám zdá nadpis jako geniální spojení dvou zdánlivě neslučitelných slov? Tohle umí dokonale můj milý kamarád Králíček. Během společné dovolené vymyslel podobných spojení nespočet. Některé jsem si psala, jiné si pamatuju, většinu jsem zapomněla, ale to nevadí. Své kouzlo stejně měly jen v tom okamžiku a přepsané tady by stejně vypadaly divně. A tak vám jen zlehýnka přiblížím, jak jsme se vlastně měli. (A sobě poznamenám, co bych nerada zapomněla.)

... řekl mi včera Pacholíček, když jsem na něj mrkla uprostřed rybníka v Králíčkových plaveckých brýlích. Zjistila jsem, že s brýlemi by se mi učilo plavání s hlavou pod vodou mnohem snadněji, ale také je pro mě mnohem snadnější se tímto způsobem utopit. Po čtyřech tempech přestávám zvládat dýchat a když se mi ti dva ještě smějou, mám tak akorát plnou pusu vody s příměsí jílu a bordelu ze stromů a je po plavání.