Et | ET píše

Lektorování dětské literatury je zábavná činnost, kdy na týden dostanete tak tři čtyři knížky, které musíte přečíst (prolistovat), zhodnotit (případně si najít na internetu nějaký cizí názor a přijmout jej za vlastní), rozhodnout se, pro jak staré děti je knížka určená, napsat anotaci (a přitom neopisovat zadní stranu knihy - internet je víceméně povolen, jen je problém, že tam bývají opsané zadní

Kniha Philipa Pullmana Světla Severu je asi kouzelná a umí létat. Nacházím ji dneska během dne na různých místech, rozhodně ne však v polici, kam má patřit. Nebo že by jí čtenáři pomáhali?

Co všechno se může přihodit v knihovně...
Ráno na pultě ležely časopisy. Kolegyně seděla za pultem, já šla nahoru, tak jsem časopisy popadla, že je uložím na místo. Kolegyně na mě vytřeštila oči a sdělila mi, ať je koukám položit a umyju si pořádně ruce. Proč??? Naznačila cosi o bezdomovci, tak jsem je mrskla zpátky a šla si drhnout ruce. U umyvadla jsem potkala druhou kolegyni, která mi do

Nejen Péťa má v knihovně svého obdivovatele. Za poslední týden se na mě už asi po čtvrté byl podívat poměrně pohledný chlapec. Usmívá se na mě od ucha k uchu, občas se na něco poptá a popřeje mi pěkný den. Je mu tak zhruba čtrnáct...
Teď mě hrozně rozesmála kolegyně Eva. Kdo slouží v úterý večer na galerii, má vyhráno. V

Asi se budu muset naučit rusky. Teda aspoň azbuku, abych ji uměla přepsat do latinky. Teď tu byla holčička a přinesla mi na papírku v tom děsivém písmu jméno autora, jestli od něj něco máme. Potupně jsem ji pusela požádat, aby mi nadiktovala, jak se to píše. Ach jo.