Poslední dobou bych pořád jedla. V jednom kuse mám na něco chutě. Na sladké, na slané, na ovoce, zeleninu, chutě se střídají. Smutné bohužel ale je, že nemizí. S ukojením chutě jedné přichází okamžitě nová. Dneska jsem v práci zdlábla půlku obložené bagety, brokolicovou polívku, hrušku, bon pari a stejnak jsem pořád neměla dost. Neuváženě jsem vykřikla já mám na něco chuť!!! a z vedlejší

Asi se budu muset naučit rusky. Teda aspoň azbuku, abych ji uměla přepsat do latinky. Teď tu byla holčička a přinesla mi na papírku v tom děsivém písmu jméno autora, jestli od něj něco máme. Potupně jsem ji pusela požádat, aby mi nadiktovala, jak se to píše. Ach jo.

se ten chlap přijde zeptat na svoje sbírky intimní poezie a vypálim mu oko laserem. Škoda jen, že naše čtečky čárových kódů nejsou laserové. V tom je menší zádrhel. Ale třeba ho aspoň ten červený paprsek vyplaší, zaleze někam do svého kutlochu, bude se věnovat tvorbě další veršované slátaniny a dá nám konečně pokoj!!!

mám to za sebou! Slíbila jsem informovat obec knihovnickou o akci "Švédská praktikantka v dětském oddělení", tož tak činím.
Začalo to výjimečně zajímavě. Ráno jsem se vypravila dříve než obvykle, abych se na to provázení v angličtině stačila psychicky připravit. Metro ovšem odmítalo spolupracovat, z technických

Zdá se mi, že současné děti nějak příliš rychle dospívají. Dnes jsme měli v knihovně besedu s dětmi ze čtvrté třídy základní školy na téma Pojďte si hrát na básníky. Člověk by čekal roztomilá nevinná dítka, která si po skončení besedy půjčí Žáčka, Dědečka, Skácela, Kainara a mnohé další a s nadšením se vrhnou na poezii (no dobrá, zas tak naivní nejsem, ale alespoň vlažný zájem bych očekávala).
Děti

Dneska mě fakt pobavilo vedení dětského oddělení. V knihovně máme slečnu praktikantku ze Švédska, hovořící jen švédsky a anglicky. Během své praxe si má projít různá pracoviště, aby naši knihovnu dokonale poznala. Nemůže tak samozřejmě vynechat oddělení nejkrásnější, naše :-)
Dnes mi ji tam

Knihovník opravdu není dokonalá bytost, ztělesnění moudrosti a osoba překypující přirozenou inteligencí. Přesvědčila jsem se na vlastní kůži.

Teď sem přišla paní a chtěla jakéhosi Rusa v originále. Pominu to, že nemám tušení o koho šlo, ani jak se jeho jméno píše. Díkybohu stačí napsat do

Tak tohle byl naprosto nejkurióznější a nejkrásnější dotaz, co jsem v knihovně zažila :-)))
Dvě slečny přišly k výpůjčnímu pultu a ptají se: "Dobrý den, my bysme se chtěly zeptat, kde najdem Městskou knihovnu. Slyšely sme, že to má být někde na Mariánském náměstí"
Já: "No to jsme my, to je přesně tady."
Holky: "Aha, tak sme to našly."

No není to vtipný? :-))))

V dětském koutku zrovna sedí tatínek s malinkým krásným chlapečkem. (Teda on ani tatínek není k zahození :-)) Je fakt zvláštní, že když sem přijdou děti s maminkami, většinou ječí, lítají a třískají kostičkami (ty děti), maminky nerušeně sedí, čtou si, případně ječí a lítají za dětmi. Když sem přijdou s dětmi tatínkové, ratolesti povětšinou tiše sedí na koberci, prohlíží si knížky a vypadají naprosto

Každý den na konci provozní doby se s čtenáři naší knihovny loučí předpřipravený nahraný hlas děkující jim za návštěvu a těšící se na shledanou.
Po tomto hlášení jsem včera s polohlasným "Nazdar" vypla počítač. Když mě někdo pozdraví, tak odpovím, nebo ne?
Fakt nevím, co na tom kolegyně tak pobavilo, že se tomu smály ještě cestou na metro.