řekl mi s poťouchlým výrazem, mžourajíc na mě skrz lahev Mattonky.
Moc mě to rozesmálo.
Potkala jsem cestou do práce podivný pár.
Že to byly dvě holky mě nijak nepřekvapilo.
Že si přes bundu okusovaly bradavky a rozverně to komentovaly už mě drobet zaskočilo.
Metro bylo dost plné a slečny hlasité.
Kampak se chystáš
má krásná služebná?
Chystám se podojit pane,
řekla
Uděláte si k večeři chleba s medem a sednete si s ním už umytí v pyžamu k televizi. Jaká je pravděpodobnost, že vám chleba vyskočí z ruky a přilípne se namazanou stranou na rozpuštěné čerstvě umyté vlasy?
Stoprocentní!
(Úloha byla prakticky ověřena)
Tak vám tak jdu večer z práce, na sídlišti namrzlý chodníky, bruslím jak na kluzišti a každou chvilku mi podklouznou nohy nasoukané v kozačkách s tou nejhladší podrážkou na světě.
Asi před týdnem se mi před očima najednou vynořil obličej mladého kluka, kterého odněkud znám a nevím, kdo to je. Nevím, co mě k té myšlence přimělo, koukala jsem do zdi a najednou tam byl. Strašil mi v hlavě už několik dní. Věděla jsem jak se jmenuje, kolik mu je zhruba let, jak vypadá. Dokonce i se svou neschopností zapamatovat si obličej bych ho byla schopná popsat policejnímu malíři tak, že by ho vyšvihnul jak na fotce. Černé lesklé vlasy, jemný obličej, hranaté brýle bez obrouček. Milý a slušný, se zvučným hlasem. Ale kdo to je? Odkud ho znám? Je to něčí kamarád? Sourozenec? Znám ho z práce? Ze školy? Ani ťuk...
Tentoměsíční PMS mě asi zabije. Už třetím dnem mě pronásledují nezvladatelné chutě na sladké a vůbec cokoliv, co se k jakémukoliv jídlu nehodí. Snaha oblafnout své chuťové pohárky plným talířem nastrouhané mrkve s jablkem a kousky piškot dnes vzala za své při sledování neskutečně pitomého filmu na Nově. Ze čtvrt litru vanilkové zmrzliny s čokoládovým topingem jsem odloubala tu vrchní část s čokoládovým topingem, na zbytek jsem si rozehřála čokoládu na vaření. Je mi špatně jen na to pomyslím, zároveň mám ale chuť na chleba s bylinkovým sýrem.
Koľko slovenských policajtov treba na uskutočnenie teroristického činu? Dvoch, jeden bombu ukryje a druhý ju nenájde...
A pak je taky ještě dobrá skupina Obťažuje ma, keď mi slovenská polícia dáva výbušniny do batožiny
Barborky nelhaly!!! Netušila jsem, že to funguje tak rychle... Prej to ale ještě nebudeme moc šířit, tak vám nemůžu prozradit, kdo je ten šťastný.
Oslovení ahoj drahý se mu moc nelíbí, musím vymyslet nějaké jiné.
Dva a půl roku nosím stejné brýle. Dva a čtvrt roku je chodím měsíc co měsíc nechat utahovat, protože se mi vrtané plastové sklíčko viklá. Rozčiluje mě to neuvěřitelně, brýle z Eiffel Optic už nikdy více. Dnes jsem se vypravila na letošní první výpravu a poprosila přeochotnou slečnu prodavačku, jestli by mi to mohla nechat zakápnout nějakým lepidýlkem, které mi tam kterási z přítomných dam někdy loni namatlala a pak se viklání o dobrý měsíc posunulo. Ano, jistě, já jim to v dílně řeknu. Za minutku je slečna zpět, přijďte tak za patnáct minut, lepidlo musí zaschnout, tak se kdyžtak můžete porozhlídnout někde po obchodech a za chvilku přijďte...
Měla jsem hroznou chuť říct jí z legrace, že bez brýlí se teda moc po obchodech neporozhlídnu, ale udržela jsem se, přikývla a souhlasila, že teda jo.
... a Tichá noc by už taky mohla ztichnout, vřele doporučuju Sváteční Čechomor. Letos mi hraje do uší i z repráků už od listopadu téměř v jednom kuse a stále se ho nemůžu nabažit.
Malá ochutnávka mých nejoblíbenějších. Video jako obvykle divné, přesto, hraje Čechomor: