Na prosbu Eithné a tuším Vločky a rovněž pro chvíle trudomyslnosti, až zapomenu, že mě má v následujícím semestru škola vlastně velmi bavit. Protože i když mě nebaví, může to dopadnout takhle:

Ehm... Jsem téměř rozhodnutá zapsat si v tomto semestru státnici z jazyka. Němčina byla už v prváku jasnou volbou, mám ji ráda a docela nám to spolu jde. Víte, ono složit zkoušku na úrovni B2+ by pro někoho s certifikátem C1 měla být celkem brnkačka.

Velmi nestudijní nálada mi přetrvala až do nedělních pozdně večerních hodin.

Nestudijní náladu. Přesně takovou mám dobrý půlrok. Předměty letního semestru mě velmi nebavily a taky mám intenzivní pocit, že jsem úplně pitomá.

Jsem tak hrozně tolerantní a přátelská, že kdybych se ještě s někým chtěla rozejít, tak jedině sama se sebou. (Už se pomalu chystám skončit s cynismem)

Letní zkouškové období zdá se mi býti letos velmi ohroženo. Toto je například výsledek mé celovečerní práce.

Jenže já vím, kdo za to může. A já to teda tentokrát fakt nejsem.

Je to neuvěřitelné, ale povedlo se mi téměř v třetině dubna uzavřít zimní semestr. Management knihoven je zlo. Strašlivácký zlo se spoustou obecnejch plků a nutností učit se zpaměti zákony včetně čísel paragrafů a zákony z roku raz dva (1919, první knih. zákon o veřejných knihovnách obecních a 1959, druhý knih. zákon o jednotné soustavě knihoven). Bláboly o marketingu knihoven, ač všichni víme, jak to s marketingem v knihovnách je a že v případě knihoven se fakt o marketingu zrovna moc hovořit nedá.

Proč je vysokoškolský rok rozdělen na zimní a letní semestr, když fakticky probíhá na podzim a na jaře?

Všichni píšou o Valentýnu, já mám něco lepšího. Jedu už asi po osmé a pořád se nedokážu přestat smát. Děkuji nastotisíckráte, tohle bych si měla pustit před každým školním pátkem a zkouškou, chichi. Miluju Hoopse a Yoya, snad nevadí, když svou radost budu sdílet přes youtube. 

Zvuk nutný, pokud možno co nejhlasitější!

Kdyby vás to snad náhodou někoho zajímalo, tak se mi povedlo složit i tu trhlou zkoušku z Bibliopedagogiky (když si dětská knihovnice vytáhne otázku týkající se věkových zvláštností dětského čtenářství, má celkem vyhráno, že?) i ten zábavný test z HCI (Human Computer Interaction - taková legrační disciplína o tom, jak na člověka působí počítače. Kdyby se tohle dalo studovat jako samostatný obor, neváhám ani minutu. Bylo to dostatečně zajímavé, abych se u toho dokázala neunudit k smrti jako třeba u Bibliopedagogiky, úkoly tvůrčí a přednášející výborná). Zjistila jsem, že mi hrozně vadí studovat cokoliv obecného, teoretické plkání mě ubíjí. Raději kvartily, směrodatný odchylky a průzkumy využívání elektronických zdrojů ve vysokoškolských knihovnách, než otravné stati o psychologických aspektech učení.
Nicméně stále jedu v jedničkách a docela se mi zalíbily. Mrzí mě, že Management knihoven s nimi asi v březnu silně zahýbe.

Nikdy nekončící zkouškové a některé situace v práci mě udržují v jisté hladině otupělosti, doufám, že se vody už brzy rozvíří. Dlouhodobé napětí přetěžuje nervovou soustavu, jsem se dozvěděla v Bibliopedagogice totiž.