Et | ET píše

Ehm... Jsem téměř rozhodnutá zapsat si v tomto semestru státnici z jazyka. Němčina byla už v prváku jasnou volbou, mám ji ráda a docela nám to spolu jde. Víte, ono složit zkoušku na úrovni B2+ by pro někoho s certifikátem C1 měla být celkem brnkačka.

Nestudijní náladu. Přesně takovou mám dobrý půlrok. Předměty letního semestru mě velmi nebavily a taky mám intenzivní pocit, že jsem úplně pitomá.

Letní zkouškové období zdá se mi býti letos velmi ohroženo. Toto je například výsledek mé celovečerní práce.

Jenže já vím, kdo za to může. A já to teda tentokrát fakt nejsem.

Proč je vysokoškolský rok rozdělen na zimní a letní semestr, když fakticky probíhá na podzim a na jaře?

Kdyby vás to snad náhodou někoho zajímalo, tak se mi povedlo složit i tu trhlou zkoušku z Bibliopedagogiky (když si dětská knihovnice vytáhne otázku týkající se věkových zvláštností dětského čtenářství, má celkem vyhráno, že?) i ten zábavný test z HCI (Human Computer Interaction - taková legrační disciplína o tom, jak na člověka působí počítače. Kdyby se tohle dalo studovat jako samostatný obor, neváhám ani minutu. Bylo to dostatečně zajímavé, abych se u toho dokázala neunudit k smrti jako třeba u Bibliopedagogiky, úkoly tvůrčí a přednášející výborná). Zjistila jsem, že mi hrozně vadí studovat cokoliv obecného, teoretické plkání mě ubíjí. Raději kvartily, směrodatný odchylky a průzkumy využívání elektronických zdrojů ve vysokoškolských knihovnách, než otravné stati o psychologických aspektech učení.
Nicméně stále jedu v jedničkách a docela se mi zalíbily. Mrzí mě, že Management knihoven s nimi asi v březnu silně zahýbe.

Nikdy nekončící zkouškové a některé situace v práci mě udržují v jisté hladině otupělosti, doufám, že se vody už brzy rozvíří. Dlouhodobé napětí přetěžuje nervovou soustavu, jsem se dozvěděla v Bibliopedagogice totiž.