Et | ET píše

Víte, jak přišly na svět Vánoce? Podle pohádkové knížky Lilly Eisenschimlové Co svět neviděl jednoho krásného dne přestalo pekařského tovaryše bavit motat pořád dokolečka housky a upekl něco jiného a nazval to... vánočka. Aby jí nebylo smutno, Pán Bůh jí odňal žebro a uplácal vánočníka. Ten byl ale k ničemu, akorát tak se připaloval a srážel a nic z něj nebylo. Po delších peripetiích vánočka našla své uplatnění a vymyslela lidem Vánoce.
Rozhodla jsem se dneska upéct prvně v životě vánočku a v hloubi duše jsem pevně doufala, že z ní nebude vánočník.

Jak si tak sedím u počítače, padl mi pohled na vázu na okně. Barbory kvetou jak o život a mě napadlo něco děsivého. Doufám, že mi nechtějí přičarovat toho mladíčka, co se na mě chodí culit, když sedím na registraci. Ne že by nebyl pěknej a sympatickej, ale je mu devatenáct!!!
Dá se nějak ovlivnit, koho byste pomocí těch bílých kvítků chtěli získat?
Nebo aspoň koho byste nechtěli získat? :-)))

... resp. z Irska, ale ty, co jsem měla ve Vídni. Chlupaté, růžové, puntíkaté. Zelené puntíky jsou protkávané zlatou nitkou, takže se místy třpytí, což na umělém světle v půl desáté večer není vidět. Ty modré puntíky se ukázaly býti fialovými, všimla jsem si toho až na fotce. Byla bych dala ruku do ohně za to, že jsou světle modré...
Ne, že bych měla nutkavou potřebu vkládat sem fotky svých ponožek, ale Muminek je toužil vidět a už dřív tu nějaká taková prosba padla, tak aspoň tyhle jedny :-)

Padá na mě splín. Skoro jak loni touhle dobou, jen nebrečím a v krku mi není tak strašně úzko. Jsem tu úplně sama, kolegyně už dávno odešly, v dětském není vůbec nikdo, jen já a tupě hučící počítač.

...rozkládá se malebné město Vídeň. V samém centru Vídně stojí běloskvoucí budova Albertina, která ve svém nitru ukrývá perly nejvzácnější. V současné době perličky impresionistické a kdo u toho nesměl chybět? Samozřejmě knihovníci.

tu toho už bylo napsáno dost, tak jen slíbená fotokodumentace: (je tam nějaké podivné formátování, ale už si s tím hraju půl hodiny a jdu radši spát, upravím někdy jindy :-))

Houpací koníci pro hravou a dětinskou ETinku
 

Máme v knihovně kolegyni, která chodí zahalená v šátku. Napadlo by vás, že to může některé čtenáře p/...??? Ještě že je pan ředitel rozumnej, tohle fakt nemá obdoby. Je mi z toho smutno.

Čtu naprosto neuvěřitelnou knihu - komiks. Čtenářskodeníkové články absolutně nestíhám, ale aspoň kratinkou zmínku o téhle knize si neodpustím. Pozor, prozrazuje děj.

Až mě zas někdy popadne v osm večer touha začít péct perníčky, tak mě prosím zastavte. Zvláště pokud mám zaděláno z tři čtvrtě kila mouky a těsto leží stále ztuhlé v lednici. Po dlouhé době jsem se opět objevila kouzlo ICQ, vykecávám se, vykecávám a takhle to dopadá:

Miluju ho, nade všecky ostatní. Je úžasný, jemný, vypadá skvěle a nádherně voní. Mluvím o něm už dlouho, ale dnes jsem se konečně rozhoupala. Nebyla to láska na první pohled, zpočátku jsem byla trochu nedůvěřivá, jako ke všem.  Ale je jiný, je prostě dokonalý.