Nastěhovala se k nám do knihovny jedna rodinka. Mají spoustu malých a ještě menších dětí, jsou z daleké země, neumí česky a ani nijak zvlášť anglicky.

A k tomuhle mě svedl Muminek, tohle mě by v životě nenapadlo. Nikdy bych si nepustila asi tak třicetkrát za sebou pár písniček od naprosto trhlý skupiny, zvlášť když se potřebuju učit. To mi vůbec neni podobný.

Holčička, cca 8 let:
- Dobrý den, máte prosím knížku Bílý řezák?

Hele, tati, tuhle knížku máme ve školce. Teda jinej příběh, ale stejnej tvar. Ta knížka má stejnej tvar, víš?

Znáte to. Vrátíte se z dovolené a jste plni zážitků. Nabiti štěstím a spokojeností, s naprosto rozhozeným denním rytmem a příšerně unavení, protože za celý týden jste toho naspali méně než během zkouškového. A o ty zážitky a vzpomínky nechcete přijít, tak máte v plánu si je poznamenat. Jenže to odkládáte tak dlouho, že vám už všechny dny splývají v jeden a pak sedíte s Králíčkem u informačního pultu a dumáte, kdy že jste to vlastně byli na kterém výletě, proč jste jich stihli jen pár a co jste tam propánajána celý týden dělali. Dovolenkovali, já vám to povím. Tedy stručně a spíše než popisně, pocitově a zážitkově.

Kuriozní záložky čtenářů naší knihovny... namátkou z poslední doby:

kus toaletního papíru, párátka, plastový náramek, dámská vložka, sáček s instatntní polévkou, platná vstupenka na koncert, který se teprve bude konat, cestovní pas, vylisované květiny a listy, kovová dvacetikoruna, příborový nůž, dětské pravítko

a samozřejmě klasicky pohledy, fotky, magnetické záložky, kousky papíru, jízdenky, vstupenky na různé akce, výpisy čtenářského konta, kancelářské svorky a další věci, co tak bývají po ruce

Z mně neznámého důvodu mám poslední dobou nutkavou chuť mluvit německy. Potřeba se obvykle dostavuje ve chvíli, kdy mám na čtenáře cizince promluvit anglicky, ale také tehdy, kdy pro němčinu nemám sebemenší důvod. Jako třeba v nadpisu.

Shodly jsme se s mou oblíbenou paní učitelkou jedné naší oblíbené třídy, že na prázdniny se těší nejen děti. Aby bylo jasno - ty akce v knihovně mě fakt hodně baví. Dělám je s chutí, ráda a většinou si vymýšlím ještě nějaká zpestření. Ale tohle pravidlo platí tak do května. S prvním červnovým dnem mě opouští chuť zakončovat všechny rozběhlé projekty, skákat po hlavě do všech nadstandardních akcí a vrhat se s nadšením na cokoliv, co nezavání půjčováním, vracením a informováním.

Milí zlatí a milé zlaté z Prahy, nemáte někdo novější turistickou mapu Vysokých Tater k půjčení na příštý týden? Případně i nějakého pěkného vysokotatranského průvodce s tipy na výlety? Vrátím nepoškozené a vylisuju vám do něj nějakou nechráněnou kytku nebo pošlu děkovný pozdrav na nějakém extrémně kýčovitém pohledu s horským masivem a blankytnou oblohou :-) 
(To je tak, když si knihovnice nedokáže včas půjčit potřebnou literaturu a vzpomene si na ni pár dní před odjezdem...)