Zaujal mě na hlavní stránce Píše.cz příspěvek nějaké slečny, která má na blogu stejné ptáčkovité pozadí jako já. Zatím jsem ho u nikoho ještě nikde neviděla, tak jsem ze zvědavosti otevřela. Docela mě z toho mrazí...
Měřím bez dvou centimetrů 160 a vážím 51, někdy až 53 kilo. Chtěla bych váhu dostat na 45 kg...
Prozradím vám sladké tajemství. Za poslední měsíc se mi podařilo přečíst snad pět dospěláckých (nebo alespoň mládežnických) knih. Sice nedělám skoro nic jiného, ale je to úžasný pocit. Občas číst i něco jiného než o vílách, princeznách, kouzelných bytostech, zvířátkách a zlobivých prvňáčcích je úžasně povznášející. A podělím se:
Vždycky, když jedeme s knihovnickou bandou z nějakého výletu, hrajeme jednu hru. Hra asi nemá název, ale Králíček jí říká Debilní, pokřtěme ji tedy tak. Hra spočívá v tom, že cestou z výletu usazeni ve vláčku nebo autobusu zaháníte nudu vymýšlením otázek na postřeh. Postřehy toho, co jste za celý den zažili.
Chlapečci jakéhokoliv věku milují dinosaury. Ti malí to dávají okatě najevo, ti větší se odhalí jen ve slabých chvilkách. U pultu v dětském oddělení knihovny se však setkáváte spíše s první jmenovanou skupinou. Bývají okatí, sladcí a k zulíbání:
Zážitky z nočních autobusů by vydaly na knihu. Kdybych nebyla obvykle unavená pokročilou hodinou, psala bych si je. Včera jsem však diář na pár poznámek vytáhnout musela:
Všimli jste si, že když je v názvu čehokoliv Julie, je to vždycky skvělý?
Romeo a Julie
Romeo, Julie a tma
Julie Lescaut
Julie & Julia
Julie, ty jsi kouzelná!
Hrozně nerada se dělím o své čtenářské zážitky jiné než dětské literatury, protože málokdy se mi podaří zformulovat přesně to, co ve mně čtení vyvolalo. Jsou ale knihy, které mě natolik okouzlí, že pár řádek napsat musím. Už dlouho jsem u žádné knížky nebrečela (možná naposled, když umřel Brumbál? :-), ale Zlodějka knih mi takových stavů přivodila hned několik. Začalo to několika knedlíky v krku a přes pálící slzy v očích jsem se na posledních cca dvacet stránek dostala k nekontrolovatelnému a nefalšovanému pláči se slzami jako hrachy koulejícími se po tvářích. A nestydím se za to.
Máte Psa baskervillskýho od Sherlocka Holmese?
Kvůli jednomu absurdnímu nařízení pro zaměstance naší roztomilé knihovničky jsem si jela pro jednu knihu do jiné pobočky. Jedenáct dopoledne, klid, sem tam pár člověků mezi regály, pulty bez front.
Jedna z mých srdcovek. Kdykoliv a v jakémkoliv množství...
Poklad č. 1 - keška
Na stará kolena jsem se nadchla pro hledání pokladů, v sobotu ulovila svou historicky první kešku na kopcích u nás u lesa a dnes vyrazila na další.
Muminek má dar popostrčit mi prstíčkem naprosto dokonalé knihy. Včera mi ze skladu vytáhl Děti píší Bohu, dnes mi donesl pokračování, Milý Pane Bože, v co věřili dinosauři? Obojí jsou to drobounké sbírečky Karmelitánského nakladatelství plné kratičkých psaní cca 6-12letých dětí adresovaných Bohu. Překrásná dětsky naivní přání, otázky k záležitostem, nad kterými by se pozastavil i mnohý dospělý i neuvěřitelných mouder, jaké mohou vymyslet jenom ti malí. To vše psáno dětskou rukou, bez jazykových i stylistických korektur, včetně všech obrázků, škrtanců a chyb. Posuďte sami, není to dokonalé?
- Dobrý den, prosímvás, mám takovou naivní otázku, vyznáte se tady v těch dětských knížkách, znáte je?
Někdy mi není jasné, co dělám špatně. A jestli je vůbec chyba ve mně.
Zkusím letos zdobit vajíčka voskem, napadlo mě minulý týden.
Nikdy v životě jsem to nedělala (nepočítám-li cca 2 vejce ve věku zhruba osmi let, pod zkušeným a zručným dohledem. Nešlo mi to, svým výsledkem jsem byla znechucena a více jsem se o to nepokoušela. Škoda, že jsem si na to nevzpomněla dnes odpoledne...) Na tom ale nemůže být nic těžkého, ne? Rozehřát vosk, namočit a malovat...
stříbro střádá, žíznivý žoldnéř žejdlík žádá, srkne-li srkavec, je to srk, frkne-li frkavec, je to frk...
Koloběžka první je snad ta nejvtipnější pohádka světa. Mám ji ráda už jako původní Chytrou horákyni, pak jako fimfárovskou werichovskou Kolobrndu a nejradši, nejradši ji mám s Dádou Patrasovou, Honzíkem Čenskejch, s Jitkou Molavcovou, Zdeničkou Hadrbolcovou, Milenou Dvorskou, Pavlem Zedníčkem a prostě, vy víte kterou. Tuhle: