jarmik: Je uměním poskytovat služby. Ale taky uměním služby využívat. Obojí se člověk naučí většinou až zkušeností.
sargo: Ale ono je to v pohodě, když je občas někdo zmatený. Kéž by to však bylo jen občas... jinak to asi jarmik vystihl zcela.
eithne: Vždycky si říkám - co je mi do té minuty, kterou mi to zabere? Vážně někdy byla jedna minuta tak moc důležitá?
Tohle je naprostá klasika, když člověk popíše tabuli a někdo ho upozorní na chybu. Vidět to prostě není. Najít ji? Utopie. To slovo prostě zmizí, dočasně, pro toho jednoho člověka
james003: Ja se byla tady prihlasit pred mesicem a pani byla dost zmatena.. myslim ale ze byla jen na zastup
pája: Absurdní. To je to, co popisuje dnešek. Já můžu prohlásit, že se většinou usmívám a chovám mile, jelikož se s lidmi stýkám jen do tří hodin, takže ještě jsem veselá a plná energie. A když náhodou v pátek vidím v autobuse nepřjemného řidiče, tak jsem i tak milá, neboť jedu domů. To zná tak krásně samochvalně, ale je pravda, že čím víc lidí je se mnou na malém prostoru, tím hůř pro ně. A knihovníků se bojím. Asi proto, že chodím bez kartičky a půjčené knížky mám příliš dlouho, jenomže rodina je rodina. Ale stejně se jich bojím.
et: Nekoušeme, nekřičíme, nekáráme, nenadáváme, proč se nás lidé bojí? O půjčování bez kartičky na delší než dobu obvyklou raději ani nemluvím
---
et.pise.cz
zmrzlinka: Pre mňa je doležitý úsmev a slušnosť. Chápem všetko a tolerujem pomalosť i chyby, len nech pri tom dotyčný nie je otrávený a zamračený. A keď si z toho urobíme všetci srandu ešte lepšie.
eithne: Jůů, tenhle komentář se mi líbí!
(A tohle NENÍ degenerace z Facebooku! Jenom se Zmrzlince povedlo napsat přesně to, co se mně napsat nepovedlo )
james003: Jo, je to tak, ta zmatena pani se porad smala a tak mi bylo jedno, ze vubec netusila co dela
muminek: Které absurdní nařízení máš na mysli?
Zrovna před chvílí jsem sám byl za takového zmateného knihovníka, když jsem někomu hledal anglicko-české slovníky, nevím, kde se stala chyba, ale z databáze se záhadně vynořovaly a zas mizely různé slovníky, měl jsem pocit, že se stále hlouběji propadám do bažiny, celé to divadlo trvalo hodně dlouho, uff
ovesná vločka: štěstí že se ty slovníky vynořovaly a mizely jen v databázi...mně se dneska ráno, těsně před odchodem na písemné maturity, někam zanořil Slovník spisovné češtiny a já ho ne a ne najít. Vynořil se v kuchyni v lednici...brala jsem si svačinu a vyměnila ji za slovník