Občas mě to popadne a chci vylepšovat domácnost. To se pak nespokojeně vrtím a kvílím na Milého, že se potřebuju nějak kreativně realizovat a chci to tu zhezčit. Milý se směje a raději odchází ven. Já pak obvykle skončím u Fleru a vybírám. Hlavně ubrusy.

Někdy se mi zdá, že vysokoškolský diplom získávají studenti především za stání ve frontách a nekonečné posedávání na kamenných chodbách. (Zabilo by univerzity, kdyby na chodby koupily pár židlí, nedejbože snad křesílek??) Ač ohlášená, seděla jsem dnes před kanceláří skoro hodinu. Domluva proběhla během minuty a půl mezi dveřmi.

Němčina je kouzelný jazyk. Německé složeniny jsou kouzelně otřesné.

Třeba takové slovo dementsprechend. Kouknete na něj a bez pochopení kontextu vidíte složeninu dement|sprechend, tedy něco jako mluvící dementně.
No a pak se zamyslíte a už je z toho dem|entsprechend, čiliže něčemu odpovídající.

A je po kouzlech.

Donesla jsem si do práce hrozně dobrej čaj. Šípkovej s černým rybízem. Všem kolem smrdí jako kočičí (s prominutím) chcanky.

Tak nevim. Další divnoden na obzoru. Buďte bdělí, příběhy budou jistě následovat.

Může se bílý tričko vyšisovat?

Jsem vydovolenkovaná na půl roku dopředu (připomeňte mi to tak ve středu, ve čtvrtek) a nesmírně si to užívám.

Celý podvečer v práci mě sužovala chuť na gyros. Jo, máme plnou lednici a měl by se dojíst načatý tvaroh a cottage a ty předvčerejší housky. Jenže jsem měla chuť na gyros. A večer se tak příjemně ochladilo a bylo svěže a hezky. A Milému to TAK slušelo, když se oholil. Přišla jsem domů v půl osmé a hodinu přesvědčovala sebe i Milého, že bychom mohli jít ven (a dát si tam někde gyros). Že v tuhle dobu bude ve Stromovce úplně nejkrásněji (a ve Šlechtovce maj určitě gyros).

"Mami, jak dlouho se vaří vejce?"... "Mami, kolik vody se dává na hrnek rejže?"

Je známo, že:

- oříšky zlepšují paměť
- čokoládou lze bojovat proti stresu
- pestré barvy vyvolávají dobrou náladu

Z toho všeho mi vyplývá, že jestli si k tomu učení teď  otevřu čtvrtkilový balíček arašídů v čokoládě a chemicky barevné polevě, nejen že se mi bude učit líp. Ono to půjde úplně samo!

Škoda, že mě to napadlo až na konci zkouškového.

Že prej nepíšu. Tak píšu. Hlavně že abyste věděli, že zítra začíná v Argentinské výprodej Sanu Babu a hodlám si tam koupit další várku nových sukní. Na trika a mikiny chodím do sekáčů, Žižkov je sekáčomilný. Za poslední týden jsem byla asi třikrát a dvakrát kvůli tomu prala. Milý ze mě šílí (nešílí, ale líbilo se mi to spojení), ale miluje mě, takže co nadělá. Mám vybranou novou skříň a pořád se nedokážu rozhodnout, jestli je lepší delší šatní tyč a úzké police nebo široké police a krátká tyč. V Ikea mají sovičkové povlečení, sovičkové závěsy a sovičkové věšáčky, ale mám tolik sebeovládání, že jsem si je nekoupila. Víc než po sovičkách totiž toužím po sérii Hemnes, kterážto je ale tak drahá, že si ji stejně nikdy nepořídíme. Spoustu času trávím sněním u www.ikea.cz, www.jysk.cz, www.idea-nabytek.cz, www.fler.cz a spol. a úplně to miluju. Jestli bude večer vhodná chvíle, vyfotím vám, čím se teď nejvíc bavím.