Měsíc dopředu si s kolegyní připravujem knížky na dnešní Den pro dětskou knihu, vybíráme ukázky a chystáme se dětem číst. Ve výsledku pak přečteme z knížek úplně jiných, které si vybraly ty čtyři děti chtivé předčítání, z celkového počtu asi  deseti dětí, které dnes v knihovně byly. Z lásky k dětem mně vrozené jsem se uvolila předčítat i z disneyovského Medvídka Pú.

U knihovny je několik restaurací, z toho minimálně dvě pizzerie. Ta přímo proti nám je nacpaná k prasknutí a na pizzu se čeká skoro hodinu, ta o pár kroků dál je poloprázdná a na dveřích mají napsáno, že pizza do 5 minut. Tak jsem si šla pro oběd do krabice s sebou tam. Už chápu, proč tam není ani noha.

Středa, deset hodin. Mám mít besedu s prvňáčky na téma První čtení. Prvňáčci ani paní učitelka se nedostavili. Půl hodiny jsem běhala mezi dětským oddělením, hlavní chodbou u vchodu, vyhlížela, vybíhala nahoru do kanceláře telefonovat do školy. Bezvýsledně, po půl jedenácté jsem to zabalila.

Máte knihu Hedvika a strašidla?
??? (vytřeštěný pohled knihovnice)
Kdo to napsal nevim, myslim Březinová. Jsou tam ňáký polednice, klekánice...
Nemyslíte náhodou knížku Helinda a Klekánice? Od Brzákové?
Jó, tak Linda, ne Hedvika. To je vono. Dík.
(Geniální. Jsem prostě geniální... Nelektorovat ji, nemám tušení :-)))

Někteří školitelé by měli absolvovat školení jak školit.
Někteří přednášející by se měli zúčastnit přednášky jak přednášet.
A někteří čtenáři by občas mohli číst.

Je mnoho způsobů, jak se seznamovat s dětskou literaturou. Vystačíte si s tím, co jste četli jako malí. Budete si náhodně vybírat. Seženete si seznam doporučené dětské literatury např. z pedagogických fakult oboru český jazyk nebo povinné četby na základních školách a systematicky si budete doplňovat, co vás v dětství minulo.
A nebo se na knihovním webu pro mladé (zde již zmiňovaném k4u, jinak také knihovna4u) zapojíte do diskuze Hádejte postavičku a budete se jak blázni snažit podle minimalistických instrukcí přijít na postavičku kterou už důvěrně znáte, nebo z různých zdrojů vypátrat postavu vám neznámou.

Jsem v práci. Je tu asi milion dětí. Hučí to tu jak v úlu a ze všech stran se ozývá: "Já chci psecíst Tomáse. TO-MÁ-SE. Tohle je Tomás. Ne, tohle neni Tomás. Psectes mi Tomáse?"
A šíří se to jako mor. Zprvu po Tomásovi toužil jen jeden chlapeček, teď ho mají v ruce snad všechny přítomné maminky a tety dětí do šesti let a neúnavně předčítají. Doufám, že tohle po mně nikdy žádné dítě nebude chtít.

...mráz kolem běží...

ET je zase o rok starší. Letošní oslava byla ale naprosto nezapomenutelná, protože moji blízcí na mě ušili něco neuvěřitelného. Berušková oslava. Strůjcem všeho byla samozřejmě Aknezobka, které se podařilo zapojit mou sestru, kamarády i kolegyně z práce. Celkem jsem dostala neskutečných 72 berušek v různých podobách:

Prosimvás, knihovnický můj spolku milý, až příště zas půjdem jen na jedno, tak fakt jen na jedno, jo?! :-))) Kdo má vydržet v práci celej den až do pěti, když skočil do postele v půl čtvrtý, vlivem kočičího poskakování a chrápání okolospících usnul v půl pátý a vstával před osmou :-))