Tohle se mně děsně líbí. Guerillový marketing v českých luzích a hájích, navíc zaměřený na knihovnictví, to tu ještě nebylo. Projekt mají na svědomí studenti knihovnictví a informačních studií Masarykovy univerzity v Brně, říkají si Guerilla Readers, jejich kampaně se parádně rozjíždějí, já jim strašně moc fandím a tohle je malá ochutnávka.

Tento článek je zcela bezobsažný a byl napsán jen a pouze pro radost Sargo. Ostatní varuji, nečtěte to, nemá to smysl.
Tak jsme se ti, milá Sargo, zase sešli v knihovnickém kroužku. Pojedli jsme něco připečených sladkých i slaných pochutin, popili vody, sladkého i nesladkého čaje a kávy, pomazlili se s koťaty a zas jsme se vrhli do hraní. Tentokráte Muminek přišel s báječnou hrou - Co by to

Víte, jak může vypadat parádní knihovnická sešlost?
To se takhle sejde pár knihovníků, ti šikovnější něco upečou, ti nejšikovnější toho napečou a navaří fakt hodně, pak se všichni neuvěřitelně přecpou, s narvanými bříšky si polehají jeden přes druhého, zaposlouchají se do pohádky, někteří u ní usnou a když se dosyta vyspinkají, sesednou se do kroužku a hádají se, jestli je rajče spíš paprika

Bězí ista k Tábou, ... (ticho)... né
Státal pes, ces oves, ces zeenou ouku, sel za ním mysivec, péo na kobouku...
Bězí ista k Tábou, jezek za ní pospíchá, ze jí pytel uospíchá.

Táto, já ti utázu neco vzácnýho. Podývej se na tu knihu. Koukej, ted to vzdycky uhodnes. Co je tohle? A tohle? Tady se koupe ve vaně veveka a tady se susí pádlo. Ted ti dám jinej psíklad. Tohle? Tady je

Víte co? Mám hrozně ráda akce v knihovně, fakt moc. Baví mě příprava i průběh, těší mě účast, zájem dětí i dospělých, to nadšení v očích, které lze občas zahlédnout. Ale taky jsem hrozně ráda, že už školní rok končí a nanovo začínáme až po prázdninách. Červen byl ve všech ohledech velmi náročný a v sobotu to vyvrcholilo. Muzejní noc. I u nás v knihovně. Paráda. Zástupy lidí, hromady dětí, šum,

Dneska se mnou naprosto neskrývaně flirtoval u pultu jeden čtenář. Mladý, osmnáctiletý, veselý a literaturou naprosto nedotčený. Nejsem si zcela jista, zda je vhodné pokoušet se sbalit knihovnici slovy, že skoro vůbec nečtu, protože mě to nebaví :-)))
Doháněl povinnou četbu k maturitě (maturitě!!! mě čeká už druhá promoce :-))) a kladl mi naprosto kouzelné dotazy. Zkomolené názvy

Původně jsem chtěla nadepsat Straší, straší, v naší ruině straší, ale třeba by někteří nepochopili narážku na film Ať žijí duchové a ještě by mě podezřívali, že snad pomlouvám naši knihovnu. To by mě ani ve snu nenapadlo.
Ale fakt tam straší. Dneska jsme na to přišli s dětma při besedě o pražských pověstech. Chtěla jsem jim tu besedu trochu zpestřit, tak jsme společně malovali

od člověka, který vás ještě minulý týden vychvaloval do nebes, je nejlepším lékem proti dobré náladě. Vřele doporučuju :-(

Čtu právě naprosto neuvěřitelnou knihu. Už jen ten název - Sk8ová princezna. Je zvláštní, že čím blbější kniha, tím lépe se mi o ní píše. Tedy ne anotace, ale recenze. Nevěnovat se obsahu, ale spíš formě. Ne že bych tak ráda kritizovala, ale recenze na blbé knihy se mi všeobecně píšou daleko lépe, než když mě něco okouzlí.
Tady na té knize mě neokouzlilo zcela nic, tak

Sjíždím videa Sesame Street a dost se bavím. Tohle knihovnický je geniální :-))