Celou cestu metrem jsem nechápala úvodní článek druhé kapitoly učebnice ruštiny. Pak jsem se podívala do slovníku a najednou se rozsvítilo. 
такса oproti původnímu předpokladu neznamená taxík, ale jezevčík. Najednou ten příběh o nalezeném taxíku, který chudák mokl v opuštěném mokrém parku a Mark ho zachránil, dává smysl :-))
Zakládám novou rubriku, ještě bude asi veselo ;-)

Některá nařízení mého zaměstnavatele mě dokáží rozčílit až k nepříčetnosti. Co bylo ještě před pár měsíci životně důležité, absolvovali jsme kvůli tomu několik mnohahodinových školení a byli jsme k tomu téměř nuceni, se najednou jeví jako ztráta času a touto činností se nesmíme během pracovní doby zabývat. Co na tom, že čtenářům to máme doporučovat, kudy chodíme. My osobně se tomu můžeme věnovat jen ve svém volném čase. Naštvaná jsem byla až hrůza a odnesli to chudáci kluci, kterým jsem se vztekala u oběda a nenechala je v klidu najíst.

První lekce ruštiny pro samouky je úspěšně za mnou! Přečetla jsem ji úplně celou, včetně poznámek pod čarou a nudných gramatických vsuvek, pustila si všechny nahrávky, poctivě opakovala a snažila se napodobit intonaci, udělala jsem si všechna cvičení ústně i písemně, naučila se slovíčka a zadaná písmenka psací azbuky jsem trénovala celý den. 

...mráz kolem běží...

aneb příběh téměř beze slov:

Uhodnete, co je to za změť na obrázku?
a) hromady skartovaného papíru
b) výsledek hry na chirurga - papírová střeva
c) rozmotaná pohádka

Protože pravděpodobně většina lidí chodí na filmy dřív, než už je dávají jen v jednom jediném kině v divných vysílacích časech, tak už jste o filmu Julie & Julia jistě slyšeli.

ET je zase o rok starší. Letošní oslava byla ale naprosto nezapomenutelná, protože moji blízcí na mě ušili něco neuvěřitelného. Berušková oslava. Strůjcem všeho byla samozřejmě Aknezobka, které se podařilo zapojit mou sestru, kamarády i kolegyně z práce. Celkem jsem dostala neskutečných 72 berušek v různých podobách:

Dospěla jsem k názoru, že je třeba stanovovat si malé dílčí cíle. Prostě jako v ekonomii, takové malé operativní plány, které povedou ke splnění nějakého dlouhodobého cíle.

si založit účet na Twitteru a nepotřebovala bych blog. Na tyhle výkřiky by mi bohatě stačil. Mám asi tvůrčí krizi, napadá mě spousta myšlenek, ale nejsem s to je přetransformovat v články. Tak někdy jiny.

Boty. Nový. Mám. Černý. Jiný než jsem chtěla, ale to je fuk. Uff

... stává se vám, že některými příznaky PMS trpíte i tři týdny? Zvýšenou chuť na sladké jsem obvykle přičítala premenstruačnímu syndromu. Dneska od rána nahlížím do všech poliček, šuflíčků, skříněk a ledničky, co bych kde sezobla a na PMS mám nárok až tak za dva týdny. No a nebo jsem prostě a jednoduše normálně rozežraná.

Prosimvás, knihovnický můj spolku milý, až příště zas půjdem jen na jedno, tak fakt jen na jedno, jo?! :-))) Kdo má vydržet v práci celej den až do pěti, když skočil do postele v půl čtvrtý, vlivem kočičího poskakování a chrápání okolospících usnul v půl pátý a vstával před osmou :-))