Až mi zas někdo bude v kavárně tvrdit, že jím jako vrabec a sním sotva půl dortu, tak ať si proboha víc neobjednávám, měla bych mu věřit.

Ta debilní azbuka už mě pěkně štve. Kdybych ze zásady nemluvila sprostě, vyjádřila bych se i expresivněji, jak říká Pacholíček. Ty dementní klikyháky se mi v jednom kuse pletou, a vůbec. Kdo to vymyslel, aby V vypadalo jako B, R jako P, U jako Y a N jako H? Proč se musí D jednou tvářit jako D a podruhý jako G? A odkdy se nad U píše háček a čte se to jako J?

Před nedávnem jsem lektorovala úžasnou knihu Nebe - peklo - ráj a tak moc mě nadchla, že jsem o ní musela dát vědět světu. Tedy, světu... Napsala jsem článek na Trosky. Na blog, o kterém jsem si myslela, že ho až na Aknezob a Muminka nikdo nečte. A hele, vono jo.

Pamatujete, jak jsem byla hrozně nadšená z toho, že jsem si koupila vlastní učebnici ruštiny?
Dneska jsem ji vybalila z igelitu :-))
Škoda, že jsem už zapomněla polovičku azbukových klikyháků. Nu ale což, opakování je matka moudrosti.
Mějte se tu famfárově, jdu se učit ;-)

Proč mi Píše.cz nezobrazuje obrácené N na konci nadpisu???

Něco vám povím, tak moc jako dneska jsem se u oběda už dlouho nenasmála. Oběd v kanceláři u počítače, mohlo by se zdát jako nuda. K dobré chuti si ale pouštím písničky, tu z CD, tu z internetu. Dnes zase padla volba na bratry Ebeny a protože už jsem dlouho neslyšela Folkloreček, hledala jsem ten. A poprvé v životě viděla originální klip. A smála se nahlas, až se chvilkama dusila.

Vždycky když mám v pátek odpolední a sedím na registraci, mám chuť zpívat si slovenské lidovky. Protože tu obvykle už k večeru nebývá moc lidí, k práci si potichoučku broukám. Zrovna jsem si prozpěvovala Prídi Janík premilený, prídi k nám, ja ti za klobúčik pierko dám, červenú ružičku, rozmarínčok zelený, príď šuhajku milený, když tu se mi před pultem zjeví mladý muž.

Točité schodiště, cca čtyřletý okatý roztomilý klučík.
- Hele mami, kdyz des tady po tý stlaně (vlevo), tak můzes bojovat. A kdyz tady po tý (vpravo), tak nemůzes, plotoze tam je málo místa.
Víte odkud to ví?
- Z takový psílucky o bojování ve vězi.

Mám na exkurzi neobvykle spolupracující bandu puberťáků, jsou hrozně milí, zapojují se a je s nimi legrace:

Nejen v Children´s Digital Library můžete hledat knihy podle obálky. Najdou se i praštění bloggeři. Vyhledávání sice není tak sofistikované, ale můžete si tam brouzdat skrz kategorie a prohlížet obálky a krásné ilustrace. Nejlepší jsou samozřejmě dětské, jak jinak.
Book by its cover

(Za objev vděčím Muminkovi a jeho drzým komentářům, čímž mu nyní děkuji a umazávám jeden z hromady černých puntíků :-))

Už se vám někdy podařilo vdechnout sprchový gel, resp. si ho do nosu stříknout a ohodit si jím i půl obličeje včetně brýlí?

Až zas někde budu psát, že neslavím Valentýna protože je to trapný svátek, klepněte mě přes prsty. Včerejší zážitek mi tento den zapsal zlatým písmem do deníčku a vzpomínky na něj mě ještě dlouho budou strašit bavit.

Jeden kolega z práce mi říká Skřítku. Tuhle mě potkal procházejíc knihovnou a povídal, že skřítci nesmějí dopoledne sahat na knihy, prý až od 13.00. Jak tohle budu vysvětlovat čtenářům?
Přemýšlím teď jen, jestli je pro mě lepší chodit na ranní nebo odpolední. Buď bych pořád dokolečka musela vysvětlovat, proč nepracuju, nebo bych pracovat musela. A teď, babo raď :-))

Tížila mě absence políčka se studijní specializací v přihlášce na VŠ. Ptám se Pacholíčka, jak na FF UK zjistí, jestli chci studovat knihovnický, knihovědný a informační směr a že jsem knihovnictví studovala už předtím, což je podmínkou pro knihovnickou specializaci.

Mé návštěvy bazénu provází samé veselé příhody. Dneska v práci vytahuju z batohu knihy na vrácení a když si chci urovnat igelitku s věcmi na plavání, zdá se mi, že nějak lepí.

Tak se mně vám dneska zdálo, že jsme s mým DávnoEx společně sbírali na zahradě nějaké malebné vísky zalité sluncem šneky, aby je on pak uvařil v nějakou nechutnou břečku, kterou já jsem odmítla jíst a on byl naštvanej až hrůza.
Já už tyhle extra živý sny fakt nechci :-)) Snad jen to sluníčko a léto by se mohlo drobátečko přiblížit. Šnečci a DávnoEx ne :-)

Tohle je naprosto neuvěřitelný. Uhodlo mi to Ronju dceru loupežníka, moji bývalou němčinářku, Pacholíčka, Muminka, babičku i sestru. Nevědělo si to rady s Lisou s Bullerbynu, což byl ovšem dost tvrdý oříšek a chápu to.

Den jak víno, fakt že jo. To taky nemám ráda :-))

Před šatnami
- Proč některé dámy nerespektují žádost před šatnou se vyzout a boty strčit do igelitového pytle? Většina z nás se vyzuje a ponožkami pak vytře špinavé ťápoty, písek a kamínky těch několika, kterým je chůze bez bot na obtíž. A kabát si pak můžete jako bonus položit do louže ve skříňce, po botičkách takové nějaké dámy, která si nemůže kozačky strčit do pytle.

Besedujeme se čtvrťáky o převratných objevech. Nechávám je pomocí hádanek a rébusů přijít na několik významných jmen, ve skupinkách si o vynálezcích a objevitelích mají něco maličko přečíst a pak to prezentovat spolužákům.

Byla jsem fakt hodně překvapená, protože nežije v ČR. Obklopen blonďatými patnáctkami mě zdraví a vítáme se, jako bychom se vídali každý týden.

Jako co jiného máte říct o klukovi, který si vás před divadlem pozve na partičku člobrda, pak vás u sebe nechá hrát celou noc, spát do poledne a když se probudíte, tak není doma? Fajn, můžete si říct, že je dokonalý hostitel a šel vám pro čerstvé rohlíky. Ale ani po hodině se nevrací. Jako kde je? Máte hlad a chcete jít domů, jenže jak se obujete a oblečete, že z tohohle bytu není úniku. Dveře jsou jen namalované, okna nejdou otevřít ani rozbít, přivolaní hasiči byt vůbec nemůžou najít, jako by neexistoval. Tady se děje něco zvláštního. Prošmejdíte celý pokoj a narazíte na divný dopis, z jakéhosi fantazijního úřadu. On totiž tenhle kluk neplatil daně a tak jednoho krásného dne zmizel ze zamčeného bytu.