Jak už to tak bývá, je zvykem koncem roku bilancovat, zamyslet se nad uplynulými 365 (popř. 366) dny a tak nějak si je osobně zhodnotit. Vždy jsem to dělávala jen tak v duchu, ale mám poslední dobou psavou, tak jsem se rozhodla zabilancovat všemi deseti.

Na těchhle dvou scénách z Přátel:

Až příště potkám boty, které mi nebudou velké, koupím si je a nebudu čekat až je vyprodají.
Až příště potkám boty, které mi nebudou velké, koupím si je a nebudu čekat až je vyprodají.
Až příště potkám boty, které mi nebudou velké, koupím si je a nebudu čekat až je vyprodají.
Až příště potkám boty, které mi nebudou

Včerejší Uvolněte se, prosím mě přimělo přemýšlet, co mi v životě vadí. Kraus tam svým zvláštním zpovídal paní Olgu Zubovou, jestli žije ekologicky. Docela nevhodně se do ní navážel, proč nechodí na chatu pěšky, ale jezdí autem. Když se ho ona optala, jak jezdí do práce on, odvětil že samozřejmě

Tak tedy, jsem víceméně normální dívka z Prahy a přezdívka ET je jen shodou okolností zaměnitelná s mimozemskou osobou Í TÝ. Její původ je mnohem prozaičtější, jde o zkratku mého jména. Narodila jsem se jednoho krásného říjnového rána roku 1984 a od té doby jsem toho zažila víc než dost. Možná vám o tom postupem času něco povím. Jsem zelenooká údajně blondýna, i když podle mého názoru je to světle