Sobotní poledne v knihovně, celkem klid, všichni hladoví sedí u stolů. V dětském jen pár rodin s malými dětmi, většinou předškoláky. Rozhodila jsem ke stolům pastelky, papíry, bludišťátka, omalovánky.
Malý klučík si vymaloval pár slonů, běhá s nimi kolem dětského koutku. Zrovna ho spatřilo jiné prtě a křičí:
"Tačínku, já ci taky onanovánky"

Chichi. Nedokážu se nesmát.

Besedujeme takhle o veselých příbězích dětských knižních hrdinů a slečna knihovnice má pocit, že je třeba povídání dětem trochu oživit.

Pančelko, já sem viděl pohádku o třech vegetariánech a tam byla princezna co měla dlouhej nos

Nastěhovala se k nám do knihovny jedna rodinka. Mají spoustu malých a ještě menších dětí, jsou z daleké země, neumí česky a ani nijak zvlášť anglicky.

Holčička, cca 8 let:
- Dobrý den, máte prosím knížku Bílý řezák?

Hele, tati, tuhle knížku máme ve školce. Teda jinej příběh, ale stejnej tvar. Ta knížka má stejnej tvar, víš?

Kuriozní záložky čtenářů naší knihovny... namátkou z poslední doby:

kus toaletního papíru, párátka, plastový náramek, dámská vložka, sáček s instatntní polévkou, platná vstupenka na koncert, který se teprve bude konat, cestovní pas, vylisované květiny a listy, kovová dvacetikoruna, příborový nůž, dětské pravítko

a samozřejmě klasicky pohledy, fotky, magnetické záložky, kousky papíru, jízdenky, vstupenky na různé akce, výpisy čtenářského konta, kancelářské svorky a další věci, co tak bývají po ruce

Shodly jsme se s mou oblíbenou paní učitelkou jedné naší oblíbené třídy, že na prázdniny se těší nejen děti. Aby bylo jasno - ty akce v knihovně mě fakt hodně baví. Dělám je s chutí, ráda a většinou si vymýšlím ještě nějaká zpestření. Ale tohle pravidlo platí tak do května. S prvním červnovým dnem mě opouští chuť zakončovat všechny rozběhlé projekty, skákat po hlavě do všech nadstandardních akcí a vrhat se s nadšením na cokoliv, co nezavání půjčováním, vracením a informováním.

Podnícena Sargo, sestavila jsem nejen jí několik inspiračních tipů pro krásná slunná sobotní odpoledne a slabý letní provoz na informačním bodě. Ideální pro knihovnice, v jiných prostorách více méně zcela nepoužitelné.

V knihovně máme nedychatelno a nevyvětratelno, odumírají mi mozkové buňky. Tak desetiletýho kluka jsem dnes poslala na holčičí záchody (no co co, měl dlouhý vlasy a náušnici), po dvanáctileté holce jsem chtěla občanku (vypadala na pětadvacet).
Vůbec nejlepší byla ale ta paní, co se mi za pět osm zjevila u íčka. Prej teď hlásili, že jestli si chce něco půjčit, má si to nechat včas zaregistrovat. Ale co má dělat, když si nic půjčit nechce?