Víte co? Mám hrozně ráda akce v knihovně, fakt moc. Baví mě příprava i průběh, těší mě účast, zájem dětí i dospělých, to nadšení v očích, které lze občas zahlédnout. Ale taky jsem hrozně ráda, že už školní rok končí a nanovo začínáme až po prázdninách. Červen byl ve všech ohledech velmi náročný a v sobotu to vyvrcholilo. Muzejní noc. I u nás v knihovně. Paráda. Zástupy lidí, hromady dětí, šum,

Dneska se mnou naprosto neskrývaně flirtoval u pultu jeden čtenář. Mladý, osmnáctiletý, veselý a literaturou naprosto nedotčený. Nejsem si zcela jista, zda je vhodné pokoušet se sbalit knihovnici slovy, že skoro vůbec nečtu, protože mě to nebaví :-)))
Doháněl povinnou četbu k maturitě (maturitě!!! mě čeká už druhá promoce :-))) a kladl mi naprosto kouzelné dotazy. Zkomolené názvy

Původně jsem chtěla nadepsat Straší, straší, v naší ruině straší, ale třeba by někteří nepochopili narážku na film Ať žijí duchové a ještě by mě podezřívali, že snad pomlouvám naši knihovnu. To by mě ani ve snu nenapadlo.
Ale fakt tam straší. Dneska jsme na to přišli s dětma při besedě o pražských pověstech. Chtěla jsem jim tu besedu trochu zpestřit, tak jsme společně malovali

od člověka, který vás ještě minulý týden vychvaloval do nebes, je nejlepším lékem proti dobré náladě. Vřele doporučuju :-(

Čtu právě naprosto neuvěřitelnou knihu. Už jen ten název - Sk8ová princezna. Je zvláštní, že čím blbější kniha, tím lépe se mi o ní píše. Tedy ne anotace, ale recenze. Nevěnovat se obsahu, ale spíš formě. Ne že bych tak ráda kritizovala, ale recenze na blbé knihy se mi všeobecně píšou daleko lépe, než když mě něco okouzlí.
Tady na té knize mě neokouzlilo zcela nic, tak

Sjíždím videa Sesame Street a dost se bavím. Tohle knihovnický je geniální :-))

Když lektorujete knihu Charlie a Zrcadlový hrad, vězte, že ji opravdu nenajdete pod názvem Charlie a Skleněný zámek. Je to zvláštní, ale fakt ne. Už jsem horší než ti čtenáři, co zaměňují tenisku s Deniskou. I to se stalo a taky se to dost blbě hledalo.

Lektoruju knihu dětské poezie "Zelený domeček" Jiřího Ošlejška. Tak strašlivý básničky jsem už teda dlouho neviděla. Kam se hrabe ta zvláštní knížka "Dobrý pejsek pro kokínko, přeskočí i přes hovínko"

Pro ilustraci:

Sedli si vrabci na střechu,
udělali tam neplechu.
Čimčarára čim, čim čim,
z komína se valí dým.
Proč máme sedět na domě,
když

Tato e-mailová konverzace je toho důkazem (Muminek včera dostal od maminky koláč a kus mi slíbil)

Předmět e-mailu: Jahodový koláč
Muminek: Jestli máš chuť na něco dobrého a hledáš jahodový koláč, má ho panda průdušková :) M.
ET: A to je kdo??? :-)))
Muminek:

Vyráběla jsem do knihovny jaroletní výzdobu. Z galerie nám visí včelky a kytičky. Dvě slečny sedí ve studovně, naproti informačnímu bodu, soustředěně pozorují jednu z včelek, která se třepotá v průvanu a komentují ji.

Slečna 1: Je taková divná, jak tam lítá.
Slečna 2: Hmm, ty křidýlka.
Slečna 1: Jo, má ty křidýlka takový nějaký...
...
Slečna 1: Má nějaký divný oči.
Slečna 2: No... Vona má ráz, dva, tři, čtyři oči.

To už jsem nevydržela a začala se na informacích strašlivě smát.