Et | ET píše

Právě jsem definitivně a zcela v úplnosti dokončila projekt na strategický management. Teď už jen složit zkoušku, napsat tři seminárky, udělat další tři zkoušky v letním semestru, vytvořit projekt k bakalářské práci, vytvořit bakalářskou práci a můžeme rubriku Džungle před tabulí šťastně uzavřít. (Pro dva potenciální čtenáře, se kterými jsem se o radost z dokončení projektu podělila již odpoledne

Buď se mi to jenom zdá, nebo na mém oblíbeném rádiu hrají asi v hodinových intervalech jednu a tu samou písničku. Panebože. To není povzdych, to je asi název písničky. Nebo se možná jmenuje jinak, ale pořád dokola se v ní zpívá Môj Bože, Môj Pane Bože a pořád se v ní lká, běduje a spínají se ruce. Já mám chuť lomit rukama zoufalstvím. Takhle moc mi už dlouho žádná písnička nelezla na

Jsem tak děsně vyčerpaná, že už nedokážu vymyslet ani pořádný nadpis. Vyždímaná jako citron, říká moje kamarádka, tak nějak se dneska cítím. Mám za sebou další dva dny ve škole, dnes od osmi rána do pěti odpoledne. Už to samo je poměrně nechutné. Když k tomu přidáte velmi mnoho divných grafů, které se nazývají třeba Graf modelu agrární nabídky odvozeného pomocí mzdových strnulostí nebo

Systém je entita definovaná na objektivní realitě. Y = C; Y = C + S; Y = C + Ig. Z toho vyplývá, že Ig = S. Chápete to? Že ne? Já taky ne.
Abyste rozuměli, začala jsem chodit do školy. Dnes jsem absolvovala první tříhodinovou přednášku Makroekonomických studií. Během první hodiny jsem se snažila rozpomenout, jaký že je vlastně rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií. Zbytek přednášky jsem