Z mně neznámého důvodu mám poslední dobou nutkavou chuť mluvit německy. Potřeba se obvykle dostavuje ve chvíli, kdy mám na čtenáře cizince promluvit anglicky, ale také tehdy, kdy pro němčinu nemám sebemenší důvod. Jako třeba v nadpisu.

Shodly jsme se s mou oblíbenou paní učitelkou jedné naší oblíbené třídy, že na prázdniny se těší nejen děti. Aby bylo jasno - ty akce v knihovně mě fakt hodně baví. Dělám je s chutí, ráda a většinou si vymýšlím ještě nějaká zpestření. Ale tohle pravidlo platí tak do května. S prvním červnovým dnem mě opouští chuť zakončovat všechny rozběhlé projekty, skákat po hlavě do všech nadstandardních akcí a vrhat se s nadšením na cokoliv, co nezavání půjčováním, vracením a informováním.

Milí zlatí a milé zlaté z Prahy, nemáte někdo novější turistickou mapu Vysokých Tater k půjčení na příštý týden? Případně i nějakého pěkného vysokotatranského průvodce s tipy na výlety? Vrátím nepoškozené a vylisuju vám do něj nějakou nechráněnou kytku nebo pošlu děkovný pozdrav na nějakém extrémně kýčovitém pohledu s horským masivem a blankytnou oblohou :-) 
(To je tak, když si knihovnice nedokáže včas půjčit potřebnou literaturu a vzpomene si na ni pár dní před odjezdem...)

Jsem tak hrozně tolerantní a přátelská, že kdybych se ještě s někým chtěla rozejít, tak jedině sama se sebou. (Už se pomalu chystám skončit s cynismem)

Rozchod na začátku léta je nejlepší a zcela nenásilnou odtučňovací kůrou. Mám 46 kilo a sukně s vážkou mi báječně padne. Já věděla, že její čas přijde...
(Ještě nějakou dobu budu drobet cynická a pak se vrátí převážně nevážné veselé psaní.)
 

PS: Nemáte-li se zrovna s kým rozejít, vyzkoušejte dietu podle dvouletého dítěte. Sice starý, ale pořád dobrý.

Dlouhé roky je známo, že skoro všechna dvouletá děcka jsou štíhlá. Z toho vychází následující levná a různorodá dieta. Před jejím vyzkoušením se raději poraďte s lékařem:

Dnes jsem definitivně pohřbila naději na znovuvzkříšení heslované rubriky. Doufám, že se mi neheslovaný život zase brzy vrátí do vyjetých kolejí. Snažím se naskočit do vlaku s názvem zkouškové období a nejsem si jistá, jestli jsem si koupila jízdenku. Dá se kdyžtak pořídit rovnou ve voze? Ani nepotřebuju první třídu, stačila by mi nějaká na stání do uličky, třeba i na jedné noze.

Podnícena Sargo, sestavila jsem nejen jí několik inspiračních tipů pro krásná slunná sobotní odpoledne a slabý letní provoz na informačním bodě. Ideální pro knihovnice, v jiných prostorách více méně zcela nepoužitelné.