Et | ET píše

Dneska se mi v noci zdálo o nástěnce na Spolužácích, co mi kolegové odpověděli na dotaz ohledně testu k jednomu předmětu. A pak se mě nějaká paní v knihovně ptala, jestli bych jí neporadila něco podobného princi Čekankovi.

Měla bych si před spaním číst nebo poslouchat hudbu a ne myslet na školní a pracovní věci až do úplného umdlení.

(A kdybyste taky chtěli něco podobného princi Čekankovi, tak mě v tom snu napadla Radůza - O M/..., případně Macourkovy pohádky Pětka z přír/...)

Krásný puntíkatý, proužkovaný i všelijak jinak pestrý nový rok všem muminkům, dryádám, koblihám, ovesným vločkám, nenapravitelným blondýnkám, nastávajícím i ostříleným matkám a otcům, zoufalým studentkám, známým i neznámým knihovníkům a knihovnicím a všem dalším, kteří sem tam zavítají na tento blog!

Tohle ale byla už fakt poslední předvánoční návštěva knihkupectví. Ten poslední dárek, co ještě potřebuju koupit, už opravdu není kniha!
Letos si asi o Vánocích postavíme pod stromečkem maličký model Idiomu, knih jsem na něj nakoupila dostatek.

Výpravy za báječnou teplou zimní obuví jsou velmi úspěšné. Kozačky s kožíškem teda stále nemám, ale zato už jsem v batohu odtahala hromadu dárků, kupodivu většinu i naplánovaných a tedy sehnaných. Neuvěřitelné. (Na druhou stranu když si naplánujete polovinu dárků obstarat v knihkupectví, tak to jde skoro samo. Ještě že jsem začala studovat, kvůli té 10% slevě v Luxoru, v Academii, u Fischera a u Dobry se mi to vysoce vyplácí.)

Vichřice, vánice, sněhové jazyky a laviny. Chumelí se chumelí.
A je prosinec, nejvyšší čas otevřít první okýnko adventního kalendáře. Jupííí