Rozchod na začátku léta je nejlepší a zcela nenásilnou odtučňovací kůrou. Mám 46 kilo a sukně s vážkou mi báječně padne. Já věděla, že její čas přijde...
(Ještě nějakou dobu budu drobet cynická a pak se vrátí převážně nevážné veselé psaní.)
 

PS: Nemáte-li se zrovna s kým rozejít, vyzkoušejte dietu podle dvouletého dítěte. Sice starý, ale pořád dobrý.

Dlouhé roky je známo, že skoro všechna dvouletá děcka jsou štíhlá. Z toho vychází následující levná a různorodá dieta. Před jejím vyzkoušením se raději poraďte s lékařem:

Dnes jsem definitivně pohřbila naději na znovuvzkříšení heslované rubriky. Doufám, že se mi neheslovaný život zase brzy vrátí do vyjetých kolejí. Snažím se naskočit do vlaku s názvem zkouškové období a nejsem si jistá, jestli jsem si koupila jízdenku. Dá se kdyžtak pořídit rovnou ve voze? Ani nepotřebuju první třídu, stačila by mi nějaká na stání do uličky, třeba i na jedné noze.

Poobědvala jsem dnes kopec smetanové zmrzliny s čokoládovou polevou. Nesouc si ji (Eithné nemlať mě, je mi jasné, že to je jistě gramaticky úplně blbě, ale nechce se mi zjišťovat, jak by to mělo být správně) do kanceláře, tři kolegyně se musely zastavit v práci a závistivě mě pozorovat.

Pěkný večer všem hospodyňkám (i Hospodyňkám), pekařkám, kuchařkám a ostříleným ženám vládnoucím kuchyni pevnou rukou. Milé dámy, nemáte nějaký osvědčený recept na chutné sušenky? Potřebuju nějaké, co se dají vykrajovat (tedy žádné plácavé hroudičky, co se roztečou) a drží tvar, jsou světlé a můžou být celkem vysoké. Něco jako takové ty zdravotní sušenky Emco. (Pro nezasvěcené, normální ovesné sušenky, ale protože je v nich cosi celozrnného, Střípek jim říkával zdravotní. Střípek je vyznavačem kvantity, ne kvality. Nejlepší jsou ty za dvě koruny z Tesca, hlavně když je jich hodně :-))
Je mi jasný, že si můžu lehce najít recept na internetu, ale chtěla bych nějaký ozkoušený a fakt hodně dobrý. Na oplátku zveřejním fotky, což u mě nebývá zvykem. Obvykle všechno sníme dřív než najdu foťák.
Recept buď do komentářů nebo klidně k sobě na blog (i se zábavným podrobným postupem), jen mi to prosím nechte vzkaz, kam se mám podívat.
Díky!!

Chachacha chachacha... vy ste ale... to ten říbek přece... chachacha chachacha

Něco bych vám řekla, ale je moc hodin a málo dní. Tak vám ukážu aspoň obrázek.


Todle všechno a ještě mnohem víc prej dostanu. Jen co zjistíme, jak se to všecko jmenuje a nebudeme se bát to ochutnat.
 (A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den... teda, že aby se mi odkostnatila ramena)

Anketa Aneta bez možnosti hlasovat (protože to neumím nastavit a nechce se mi to zjišťovat - vyjádřete se v komenářích):
Máte rádi žlutý meloun?

Nikdy, ale už nikdy, nebudu obtiskávat kytky na vajíčka barvená v cibuli. Každý rok si to říkám a stejně vždycky podlehnu. Už několik let trpím utkvělou představou, že když na vajíčko přitisknu kus něčeho zeleného, ovážu to punčochou a hodím do odvaru z červených slupek, vytáhnu po deseti minutách malý skvost, hotový poklad, něco, co si každý raději nechá zkazit, než aby to roztloukl o kuchyňskou linku ve snaze nastrouhat to a smíchat s majonézou, okurkou a hořčicí.

Nemám ráda nakupování. Nakupování obecně, ale ze všeho nejvíc oblečení. Fakt ne, všechno to zkoušení je pro mě utrpení. Ovšem když přede mnou někdo vypustí v jedné větě slova sukně, výprodej a obrovské slevy, nemůžu odolat. Jsem ochotná překonat nechuť k nakupování a jít se probírat stojany s výprodejovým zbožím. Jsem typ, co miluje sekáče - protože si nemůžete vybírat z hromad různých velikostí, jdete po barvách, střihu nebo látce a ono vás to buď uchvátí nebo to tam necháte ležet.

... na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci

Letos už musím zvládnout fotku knihovnické třešně. Culí se na mě každý den do oken skladu, bílé lístečky se chvějí v jarním větříku a já bych si nejradši pár kvítků píchla za ucho. Jaro, jaro, jaro už je tu. Miluju ho!