Přidávat videa a obrázky je to jediné, co (skoro) stíhám. Mírně opožděně pěkný nový rok všem čtenářům ptáčkového blogu!

Obrázek před zničením nevhodně barevným nápisem vypůjčen odtud:
http://www.123rf.com/photo_12851300_collection-of-five-different-owls-sitting-on-the-tree-brunches.html

Kdyby bylo před dvěma lety, bylo by tu asi o patnáct článků víc. Nebo vlastně už před třemi, prostě v době, kdy jsem zrovna nestudovala. Teď i když objektivně nic nedělám, mám nějak pocit, že bych měla a proto nemám čas na blog a radši uklízím nebo vařím, to se dá vnitřně nějak ospravedlnit, jakože to bylo nezbytné.

Čtu knihu Projekt štěstí a děsně mě to baví. Ta paní je totiž vnitřně děsně

Předstírám, že se učím, takže žádný vykecávání na blogu. Ale tohle musíte slyšet!! Znáte Václava Koubka a jeho píseň Vánoce? Ne? Haháá. Je dlouhá jak blázen, ale chechtám se u ní k nezastavení.

Taky se vám zdá, že teď nějak nikdo nic nepíše? Snad nekončí blogoéra, to by mě trochu mrzelo.

Po všech Redlech, Fleretech, Čechomorech a Hradišťanech jsem dostala chuť na něco nového. Úplně jiného a energického. Pár náhodných kliknutí a šok je na světě. Stačilo pár tónů a je mi jasné, že tohle si nepouštím naposled.

Znáte Amy MacDonald?? A proč já jsem ji dosud neznala? To se tak svěle poslouchá!!

Občas mě to popadne a chci vylepšovat domácnost. To se pak nespokojeně vrtím a kvílím na Milého, že se potřebuju nějak kreativně realizovat a chci to tu zhezčit. Milý se směje a raději odchází ven. Já pak obvykle skončím u Fleru a vybírám. Hlavně ubrusy.

Donesla jsem si do práce hrozně dobrej čaj. Šípkovej s černým rybízem. Všem kolem smrdí jako kočičí (s prominutím) chcanky.

Tak nevim. Další divnoden na obzoru. Buďte bdělí, příběhy budou jistě následovat.

Může se bílý tričko vyšisovat?

Jsem vydovolenkovaná na půl roku dopředu (připomeňte mi to tak ve středu, ve čtvrtek) a nesmírně si to užívám.

Celý podvečer v práci mě sužovala chuť na gyros. Jo, máme plnou lednici a měl by se dojíst načatý tvaroh a cottage a ty předvčerejší housky. Jenže jsem měla chuť na gyros. A večer se tak příjemně ochladilo a bylo svěže a hezky. A Milému to TAK slušelo, když se oholil. Přišla jsem domů v půl osmé a hodinu přesvědčovala sebe i Milého, že bychom mohli jít ven (a dát si tam někde gyros). Že v tuhle dobu bude ve Stromovce úplně nejkrásněji (a ve Šlechtovce maj určitě gyros).