"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
sargo: Nééé! Jako že kdybychom tam přišli, mé přenadšené Jášátko by tam z toho udělalo kůlničku na dříví. Jinak představy si pěstuj, vzpomínka na ně jednou zahřeje.