sargo: Zajímavé, tato moderna v podobě ručníků a tak k nám už nedorazila A toaleťák lepší nějaký než žádný (jak to většinou bylo) - už jsem chtěla říct, že nevím, jak to vlastně fungovalo, ale teď si vzpomínám, že jsem byla tak vycvičená, že jsem toto zařízení ve škole nemusela vůbec používat.

Nostalgie je pěkná věc, ale byla jsem ten typ, co hrozně trpěl. Plastikové dudlíčky? Hrůza! Byly jsme tak v osmé třídě... připadalo mi to strašný, že jsou to tak staré holky ochotné nosit. Ta šílená dlouhá trička s flitrovými obrázky - vypadaly v tom jak starý mladý. Z bílých krajkových ponožek pod černou volánkovou sukni mi bylo do pláče už tehdá. Svetry s geometrickými vzory byly hrozné. Ničila jsem soustavně rodiče žádostmi o oblečení jednobarevné bez jakýchkoli obrázků a značek, což se časem vykrystalizovalo v chození výlučně v černé. Na elasťáky si nevzpomínám, patrně jsem je vytěsnila z mysli Těšila jsem se velmi - a naivně - až ta móda přejde. ... začátky puberty jsou ve znamení pramalé ochoty si zvykat na věci, na které si člověk zvyknout nechce.