přelétavý ptáček: jako malá jsem milovala atlasky... tuhle jsem je někde (výjimečně! nedostatkové zboží!) viděla a koupila si je, ale byly totálně rozpatlané, rozměklé, lepily se na zuby a... nebylo to nějak ono...:'(
a to vůbec nemluvím o Milánské směsi... dřív to byla taková ňamka, teď mi to přijde nepoživatelné. A nepřisuzuju to změně svých chutí.
a kde jsou mé MILOVANÉ BONPARI!!!! ty původní, s těma původníma chutěma, kde rybízový bonbon byl TMAVĚ FIALOVÝ... ne ty s odpuštěním sračky s náplní, které do nás perou teď, případně do té náhražky, která si hrdě říká Bonpari Original... :'(
Já chci bejt zas malá holčička a mít všechno tohle v původní kvalitě!
o úrovni kolekcí na stromeček nemluvím, u táty jsem tuhle ulovila na stromečku jednu z posledních dutých čokoládových šišek,a když jsem do ní kousla, pochopila jsem, proč tam zůstala i přes notné noční nálety bráchy - to nebyla čokoláda, to byl tuk, který se barvou tvářil, že je čokoládový... jíst se dala kolekce kofila-ledové kaštany-milena, možná proto, že všechny tři tyhle tyčinky mám opravdu ráda. jinak je to děs a hrůza.
jako malá jsem ty lanýžové figurky jíst nemohla - mám alergii na čokoládu, typický atopický ekzém, takže na jednu stranu jsem ráda, že moc nevím, o jakou dobrotu jsem to byla ochuzená byla bych akorát naštvaná stejně jako Ty
ehm, to jsem se rozepsala...