kukinka: Já úplně NENÁVIDÍM, když nějaká stará KRÁVA začne do telefonu hulákat V TRAMVAJI, že už je na CESTĚ a pak začne VYŘVÁVAT, co se jí za celej den STALO a že neměli naproti v sámošce ROHLÍKY a doplňuje to slovy jako COŽÉÉÉ a NÓÓÓ a JÁ TĚ NESLYŠÍM a SLYŠÍŠ MĚ??? Ježišmarjá! To mě tak sere!
al: Ano, tohle mám taky rád. Když vím, že jsem někde, kde se nehodí, aby mi nečekaně zazvonil mobil, kontroluju asi milionkrát, že to zvonění mám opravdu vypnuté - platí to zejména pro návštěvy divadla. Sice si připadám trochu jako debil, že se tolikrát musím přesvědčit, že telefon skutečně nezazvoní, ale zase se mi nikdy nestane to, co jedné paní, která telefon nezkontrolovala, takže jí uprostřed představení začal zvonit. Všichni v divadle věděli, že zvoní právě ten její telefon, i hercům na jevišti to bylo jasné, ale ona dělala, že to není její telefon!!! Strašný to bylo.
aknezob: Nač si stěžuješ? Udělala jsi něco? ... jak tě znám, neudělala. Co třeba v rámci tvé katolické výchovy, vytrhnout paní telefon z ruky a utopit ten ďábelský přístroj ve svěcené vodě, nebo se jen otočit a slušně jí požádat, aby přístroj vypnula, např. slovy: "Pokud nevoláte Bohu, můžete laskavě ten mobil vypnout!"
et: Nic jsem jí neřekla, protože se o to postaral vedle sedící pán. Nevím, jestli k ní patřil nebo ne, ale v jednom kuse si polohlasně mumlal - to je děsný, no to je hrůza... Paní to očividně nedošlo.
No ale znáš mě, já bych jí asi tak či tak nevynadala.
---
et.pise.cz
et: To víš, ještě mě zkazíš. Copak nevíš, jak moc snadno jsem ovlivnitelná? Se podívej, jak na tom po půl roce v knihovně jsem
---
et.pise.cz
et: To ne, v knihovně se mi stále líbí. Myslela jsem ovlivnění na poli krapet jiném...
---
et.pise.cz