"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
sargo: Jaká drsná pravda? Ryzí naivita. Realistické by bylo, kdyby na ni hupnul, a tenhle rozhovor proběhl, až když by byla v tom. Druhá píseň mi připadá logická, v čem je problém?