Zkusím letos zdobit vajíčka voskem, napadlo mě minulý týden.
Nikdy v životě jsem to nedělala (nepočítám-li cca 2 vejce ve věku zhruba osmi let, pod zkušeným a zručným dohledem. Nešlo mi to, svým výsledkem jsem byla znechucena a více jsem se o to nepokoušela. Škoda, že jsem si na to nevzpomněla dnes odpoledne...) Na tom ale nemůže být nic těžkého, ne? Rozehřát vosk, namočit a malovat...

... tím víc ti zůstane, praví kofolácká reklama. Asi to nebude úplně mimo, jako bývá většina reklam. Mám novou úžasnou zábavu. Inspiroval mě Cífčin článek na mém oblíbeném blogu, na webu Baby-cafe jsem našla hromadu inspirace a pocit, že to rozhodně musím zkusit taky a na tomto blogu jsem našla návod, jak na ně. A jsou na světě, moji první tři malí Kofoláčci, pravděpodobně ne poslední.

Aknezob se rozhodla, že je nutno podpořit mé tvořivé buňky a naučit mě plést. Přiznávám, že jsem to původně naučit chtěla, ale od první chvíle, kdy jsem držela v ruce jehlice a vlnu jsem hlasitě protestovala, že tohle pro mě není.

Krok 1) Nahodit oka
- Jéé, tys říkala normální uzlík, ne tenhle posouvací. Počkej, musím to rozmotat.
- Sakra co mám dělat s tim okem tady. Jako kam ho mám dát???
- Jéé, podívej, jak to mám krásně rovnoměrný.
- Néé, tady vzniká něco divnýho. Všechny tyhle oka maj tu čárku uprostřed a tyhle už jsou jen takovej copánek. Co s tim mám dělat?

Půlhodinové bloudění v OBI, totálně zatuhlá záda, neumytelné ruce, dlouhé předlouhé přehrabávání v krabičce plné různých korálků a vybírání jednoho druhu krásně hnědomedových, asi tři sta tisíc hvězdiček vyřezaných z mandarinkové a pomerančové kůry, několikaminutové snažení uvázat na stuze uzlík kousek od středu a následné pokusy vyrobit ze stuhy ukázkovou mašličku (čas násoben čtyřikrát), dva

Mám zas dneska oužasňácky povedený den. Nejen že nemám fantazii, proti mě se spiknul celý svět, abych si nemohla vesele korálkovat...
Udělala jsem si náhrdelník a k němu náušničky z fialových korálků. Sice se mi k ničemu nebudou hodit, poněvadž mám jedno jediné fialové tričko a obávám se, že zrovna k tomuhle tričku ty korálky nebudou úplně pasovat, ale stejně to zkusím aby mi to v práci mohl

Dnes jsem byla v nové korálkárně. Buď to tam mají děsně drahý, nebo mě natáhli. Paní prodavačka byla navíc děsivě protivná, na můj dotaz, zda a kde mají zamačkávací rokajl protočila očička v sloup a navigovala mě pohledem po dvou centimetrech, kde se nachází. Podobně jako já má asi problém s rozlišením pravé a levé strany, takže jsem chvíli uvažovala, jestli jsem ta blbá já nebo ona. Tentokrát

Tak jsem dneska zase strávila plodnou hodinku v korálkárně Rooya(a Peťulka s tím nemá vůbec nic společného - myšleno naprosto vážně a bez ironie :-) a našla jsem své nové hobby. Rozstříhala jsem ty příšerky, co se mi povedly včera a vytvořila nové, za které se už ani nestydím :-) Jako sice to stále není dokonalé, ale vypadají

Mám novou úchylku. Korálky. A může za to Petra (jak jinak, ta totiž může úplně za všechno :-) Prostě mě nakazila a to takovým způsobem, že jsem v pátek strávila hodinu v korálkárně na Míráku, předvedla jsem se tam jako naprostý idiot, protože jsem se slečny prodavačky ptala na naprosto začátečnické věci, udělala jsem jim tam horentní tržbu 40 Kč a vyrobila si dneska dvoje náušnice. Až se mi povedou