Kde se vzala slova podpaždí a samozdřejmě?
Podpaždí? Jako pod pažděmi?
Samozdřejmě? Že je něco naprosto zdřejmé?

Při pohledu do Pravidel českého pravopisu se mi chtělo plakat. Podpaždí existuje. Doufám, že na samozdřejmě v dalším vydání ještě nedojde.

Jako já vím, že ještě listopad a Vánoce daleko a co blázníš, dej pokoj. Ale nějak jsem se potřebovala dojmout s aromalampou a pustila si k tomu youtube. Tahle písnička mě občas rozbrečí, hlavně když na ni narazím náhodou (protože si nikdy nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje), protože je prostě tak hezká a z toho textu je mi trochu tísnivě a trochu sladce. A taky asi že táta měl rád Spirituál kvintet.

Znáte? Líbí?

Tramvaj na nábřeží u Národního divadla, mladá rodinka se třemi kluky. Nejmenší v kočárku cca 10 měsíců, prostřední tak 2-3 roky, nejstarší 4-5 let. Všichni žvýkají kukuřičné křupky a hromadně se těší na Večerníčka.

Právě se mi smazal asi dvouhodinovej článek o knihách, které jsem za poslední rok přečetla. Sakra. Sakra sakra sakra!!

Jsem nemocná a kromě teploty a dalších příznaků, o kterých se nehodí veřejně moc mluvit, si to docela užívám. Přišla jsem totiž na to, že po zhruba dvaceti letech je to úplně první stonání, kdy se můžu všem knihám, seriálům, hrám, internetu a jiným zabijákům času, věnovat naprosto bezuzdně a bez výčitek, že bych se měla aspoň trochu učit.

Frekvence článků na tomto blogu se natolik snižuje, že bych je mohla místo měsíců pojmenovávat po ročních obdobích. Jenže kde nic není...

Prosím pěkně, nepovaluje se někomu doma nadbytečně tahle ikeácká kočička - maňásek na ruku?

Za nějaký peníz či výměnou za jiné zviřátko? Je to otázka života a smrti :-) (Především rodičů jedné rozkošné holčičky, která bez kočky nedokáže existovat :-))

Přidávat videa a obrázky je to jediné, co (skoro) stíhám. Mírně opožděně pěkný nový rok všem čtenářům ptáčkového blogu!

Obrázek před zničením nevhodně barevným nápisem vypůjčen odtud:
http://www.123rf.com/photo_12851300_collection-of-five-different-owls-sitting-on-the-tree-brunches.html

Kdyby bylo před dvěma lety, bylo by tu asi o patnáct článků víc. Nebo vlastně už před třemi, prostě v době, kdy jsem zrovna nestudovala. Teď i když objektivně nic nedělám, mám nějak pocit, že bych měla a proto nemám čas na blog a radši uklízím nebo vařím, to se dá vnitřně nějak ospravedlnit, jakože to bylo nezbytné.

Čtu knihu Projekt štěstí a děsně mě to baví. Ta paní je totiž vnitřně děsně

Předstírám, že se učím, takže žádný vykecávání na blogu. Ale tohle musíte slyšet!! Znáte Václava Koubka a jeho píseň Vánoce? Ne? Haháá. Je dlouhá jak blázen, ale chechtám se u ní k nezastavení.