Právě se mi smazal asi dvouhodinovej článek o knihách, které jsem za poslední rok přečetla. Sakra. Sakra sakra sakra!!

Jsem nemocná a kromě teploty a dalších příznaků, o kterých se nehodí veřejně moc mluvit, si to docela užívám. Přišla jsem totiž na to, že po zhruba dvaceti letech je to úplně první stonání, kdy se můžu všem knihám, seriálům, hrám, internetu a jiným zabijákům času, věnovat naprosto bezuzdně a bez výčitek, že bych se měla aspoň trochu učit.

Frekvence článků na tomto blogu se natolik snižuje, že bych je mohla místo měsíců pojmenovávat po ročních obdobích. Jenže kde nic není...

Prosím pěkně, nepovaluje se někomu doma nadbytečně tahle ikeácká kočička - maňásek na ruku?

Za nějaký peníz či výměnou za jiné zviřátko? Je to otázka života a smrti :-) (Především rodičů jedné rozkošné holčičky, která bez kočky nedokáže existovat :-))

Přidávat videa a obrázky je to jediné, co (skoro) stíhám. Mírně opožděně pěkný nový rok všem čtenářům ptáčkového blogu!

Obrázek před zničením nevhodně barevným nápisem vypůjčen odtud:
http://www.123rf.com/photo_12851300_collection-of-five-different-owls-sitting-on-the-tree-brunches.html

Kdyby bylo před dvěma lety, bylo by tu asi o patnáct článků víc. Nebo vlastně už před třemi, prostě v době, kdy jsem zrovna nestudovala. Teď i když objektivně nic nedělám, mám nějak pocit, že bych měla a proto nemám čas na blog a radši uklízím nebo vařím, to se dá vnitřně nějak ospravedlnit, jakože to bylo nezbytné.

Čtu knihu Projekt štěstí a děsně mě to baví. Ta paní je totiž vnitřně děsně

Předstírám, že se učím, takže žádný vykecávání na blogu. Ale tohle musíte slyšet!! Znáte Václava Koubka a jeho píseň Vánoce? Ne? Haháá. Je dlouhá jak blázen, ale chechtám se u ní k nezastavení.

Taky se vám zdá, že teď nějak nikdo nic nepíše? Snad nekončí blogoéra, to by mě trochu mrzelo.

Po všech Redlech, Fleretech, Čechomorech a Hradišťanech jsem dostala chuť na něco nového. Úplně jiného a energického. Pár náhodných kliknutí a šok je na světě. Stačilo pár tónů a je mi jasné, že tohle si nepouštím naposled.

Znáte Amy MacDonald?? A proč já jsem ji dosud neznala? To se tak svěle poslouchá!!

Občas mě to popadne a chci vylepšovat domácnost. To se pak nespokojeně vrtím a kvílím na Milého, že se potřebuju nějak kreativně realizovat a chci to tu zhezčit. Milý se směje a raději odchází ven. Já pak obvykle skončím u Fleru a vybírám. Hlavně ubrusy.