Kdy jste si naposled udělali oslavu ve stylu... (doplňte si dle libosti). Aknezobka tuhle říkala, jestli by si nemohla zařídit firmu na vymýšlení šíleností, že by ji to bavilo. Myslím, že by ji to i uživilo. Mou loňskou beruškovou oslavu má na triku ona, právě tak jako Pacholíčkovy růžové narozeniny nebo Králíčkovu marmeládovou oslavu.

Ulítávám poslední dny na nově objevené skupině The Divine Comedy. Internet je neuvěřitelný. Začalo to filmem Die Welle, úvodní písničku nazpíval Beirut a výše zmíněná skupina je zamíchaná v beiruťáckém mixu na youtube. Tyhle náhodné objevy miluju a tahle písnička mě dost bere!

Mám po Praze místa, která ve mně při každé návštěvě vyvolávají vzpomínky. Veselé, smutné, příjemné i méně, vždycky jde ale o velmi intenzivní zážitky, které nelze zapomenout a vybaví se mi s železnou pravidelností doopravdy vždy. Druhá křižovatka na I. P. Pavlova, lavička v parku, nástupiště na Hlavním nádraží, trávník před vyšehradskými hradbami, Kampa u mimin, strom v ulici nad Kampou naproti Střeláku, tramvajová zastávka na Smíchově, poslední stůl na Palubě, kostel sv. Martina ve zdi... Je jich hodně, vzpomínek ještě víc. A přibývají.
Máte to taky tak? Úplně obyčejná místa, která pro vás mají nějaké speciální kouzlo? Že stačí jet kolem tramvají a píchne vás u srdce, bezmyšlenkovitě se začnete usmívat, otáčíte se?

Znáte Mimibazar? Místo, kde maminky prodávají oblečení, hračky a různé potřeby po svých nejdražších? Místo, kde smajlíci blikají po stovkách, šišlá se více než na dětském hřišti a fotky se zveřejňují pokud možno v co nejhorší kvalitě?
Přečtěte si neoficiální pravidla, jak na tomto portálu inzerovat.
Zaručuji, že budete škytat smíchy. A není to jen pro holky, i pánové se baví. Muminek je toho důkazem.

To by mě zajímalo, jak byste do němčiny přeložili tvrdý papír. Myšleno jako klasická čtvrtka. Ve slovníku jsem našla, jak se řekne:
papír chránící proti světlu
papír impregnovaný lakem
papír krepovaný za mokra
papír na balení hřebíků (na to existuje zvláštní druh papíru??)
papír na sáčky na kávu
papír na umělá střeva (???!!!)
papír na umělé květiny (?!?!?!)
papír s mdlým povrchem (což je mimochodem matný papír, kdyby vás to zajímalo)
a mraky dalších...
leč normální tvrdý papír tam není. A Hartpapier to asi fakt nebude :-))
 

skvělá Jarkova písnička. Stará, všichni ji znají, jen já ne. Učarovala mi na první poslech.

Zjistila jsem hroznou věc. Často si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje kamarádčino miminko a mluvím o něm používajíc jiného jména. Žížalka to má jednoduchý, oslovuje ho Miminko. Od tet se ale očekává, že si jméno dítěte pamatují, ne? Pro potřeby blogu jsem mu vymyslela Budulínka, protože je to takovej budulíneček. Asi mu tak budu říkat i v reálu, aby se mi to nepletlo.
Dneska jsem si ho poprvý pochovala, je sladkej a má úžasný hnědý plyšový kaťátka s nápisem Chocolate bear. Takže by to taky mohl být Medvídek, ale Budulínek je lepčí. Snad si během pár měsíců zapamatuju, jak se doopravdy jmenuje, Budulínkem nemůže být navždy :-)

Na dvakrát mě dostaly Pohlednice z Itálie:

U muminků doma často nemívají chleba k snídani a tak si pečou palačinky. Není nad to dvě nečekaně povečeřet, ráda jsem je za svůj chleba vyměnila. Jen houšť a větší kapky!!

Pamatujete na tu scénu z Bridget, když spěchá za Marcem do práce, ve skvělých letních šatech vyskočí z taxíku a projíždějící auto ji od hlavy až k patě zleje tak, že na ní nezůstane nitka suchá?
Tak nějak jsem dnes vypadala a řekl bych, že jsem se i dost podobně jako Bridge tvářila a výskla. Jen s tím rozdílem, že už jsem předtím drobet zmoklá byla, místo sexy letních šatiček jsem měla kraťasy a triko s kapucou a taky jsem nejela za Marcem, nýbrž nakoupit.
Už se vám někdy stalo, že jste byli tak strašně moc a úplně všude mokří, že jste si neměli ani do čeho utřít brýle a doma jste oblečení ždímali nad vanou?