Et | ET píše

Kde se vzala slova podpaždí a samozdřejmě?
Podpaždí? Jako pod pažděmi?
Samozdřejmě? Že je něco naprosto zdřejmé?

Při pohledu do Pravidel českého pravopisu se mi chtělo plakat. Podpaždí existuje. Doufám, že na samozdřejmě v dalším vydání ještě nedojde.

Tramvaj na nábřeží u Národního divadla, mladá rodinka se třemi kluky. Nejmenší v kočárku cca 10 měsíců, prostřední tak 2-3 roky, nejstarší 4-5 let. Všichni žvýkají kukuřičné křupky a hromadně se těší na Večerníčka.

Jsem nemocná a kromě teploty a dalších příznaků, o kterých se nehodí veřejně moc mluvit, si to docela užívám. Přišla jsem totiž na to, že po zhruba dvaceti letech je to úplně první stonání, kdy se můžu všem knihám, seriálům, hrám, internetu a jiným zabijákům času, věnovat naprosto bezuzdně a bez výčitek, že bych se měla aspoň trochu učit.

Prosím pěkně, nepovaluje se někomu doma nadbytečně tahle ikeácká kočička - maňásek na ruku?

Za nějaký peníz či výměnou za jiné zviřátko? Je to otázka života a smrti :-) (Především rodičů jedné rozkošné holčičky, která bez kočky nedokáže existovat :-))

Kdyby bylo před dvěma lety, bylo by tu asi o patnáct článků víc. Nebo vlastně už před třemi, prostě v době, kdy jsem zrovna nestudovala. Teď i když objektivně nic nedělám, mám nějak pocit, že bych měla a proto nemám čas na blog a radši uklízím nebo vařím, to se dá vnitřně nějak ospravedlnit, jakože to bylo nezbytné.

Čtu knihu Projekt štěstí a děsně mě to baví. Ta paní je totiž vnitřně děsně