Nečekanééé

Byla jsem v pondělí na Deskohraní. Naprosto neočekávaně, zcela překvapena, zaskočena a upřímně potěšena. Jo, a vůbec to nebylo špatný.
Jen je mi trochu líto, že jsem si nezahrála s tím gentlemanem z loňska, co mě nechával vyhrát a vůbec se ke mně choval neobvykle hráčsky ušlechtile.
To včerejší kvítko se totiž bránilo zuby nehty, kazilo co šlo, ďábelsky se smálo a neustoupilo z případné výhry ani o píď.
Na jeho obranu je ovšem třeba podotknout, že jsem ho prostě a jednoduše roznesla na kopytech (obrazně, samozřejmě, neb jako hodná holčička žádná čertovská kopýtka nemám) a vlastně tak moc šancí ustupovat od své výhry ani neměl :-))
Museli tam z nás mít hroznou radost, protože kromě poštěkávání po sobě a vzájemném přání si všeho nejhoršího jsme si při všech hrách zpívali a za celý večer jsme vyčerpali kompletní zásobu všech pohádkových písniček, na které jsme si vzpomněli.
Šla bych znovu, on nechce.
Nechala bych ho vyhrát, nevěří mi.
Zahrála bych si Vlky a ovce, o těch on nechce ani slyšet.

Půjdete se mnou někdo na Deskohraní? :-)