Mááám ho!!!

Mám ho. Juchůůů. Přesně ten co jsem chtěla. Červenej, s bílejma puntíkama. Vedle toho modrýho s bílýma ovečkama se bude parádně vyjímat.
Řeč je o kufříku, mimochodem. Takovém tom poctivém českém papírovém kufříku na výtvarku, co jsme ho všichni měli do první třídy na vodovky, štětce, kelímky na vodu, igelit na lavici atd. Já jsem po takovém zatoužila na korálky, protože se mi už půl roku povalovaly na stole na tácu. Nejdřív jsem si usmyslela, že nutně potřebuju puntíkatej, červenobílej, ale protože jsem ho nemohla sehnat, tak jsem se vzdala, že si teda koupím nějaký jiný, který mi padne do oka. A pak jsem potkala světle modrej s bílejma ovečkama. Láska na první pohled. V jednom hračkářství nedaleko od nás mají vůbec moc pěkné kufříčky a občas je tam chodím okukovat, co zas přibylo pěkného. A dneska tam byl. Červenej s bílejma puntíčkama. Přesně ten, co jsem si ho vysnila. Ještě nevím, co do něj dám, ale ono se něco najde. Jsem šťastná. Konečně po těch útrapách na úřadech, po tom lítání po obchodech a shánění všeho možného jsem si udělala radost.
Jo a mimochodem jsem konečně sehnala A KOUPILA turistický boty, co mi nevyskakujou za chůze. Ale co je to proti radosti z kufříku. (Možná kdyby byly červený s bílejma puntíkama, dokázala bych se z nich taky tak radovat, ale takhle... :-)) Jsou šeredně modrý, ale vzhledem k tomu, že to byly po několika měsících první boty, které mi nebyly příliš velké, jen kousíček, neváhala jsem. Že byly zlevněné o polovinu byl už jen příjemný bonus.)