Došlo i na bláznoviny

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, tak jsem při jednom ze svých zoufalých stavů, že nezvládám učení a všechno mě štve, požádala o pohádku. Ani jsem nečekala, že bych se jí dočkala, pohádky mi bez reptání vypráví jen Aknezob. Ale mýlila jsem se. Muminkovi se mně zželelo a začal mi psát pohádku na pokračování, každý den kousek. A řeknu vám, je docela neúprosný, klidně to v tom nejnapínavějším sekne uprostřed věty a pokračování zítra.
Při jedné takové části pohádky si kvůli mně jednou připálil večeři a podruhé ji rozsypal po podlaze a ozdobil skleněnými střepy. Rozhodla jsem se mu jako satisfakci uvařit ovocné knedlíky. Jahodové, ty má prý nejradši.
Aknezob mě dneska v práci zrazovala, vařit knedlíky z mražených jahod je prý blbost. Těsto se rozmočí, zřídne a bude se trhat. Ale no jó, já to nějak zvládnu (cha cha).
V Lidlu dnes měli čerstvé jahody v akci za dvacku. Ovšem když se po práci dostanete do Lidlu nejdřív v sedm večer, dost těžko můžete předpokládat, že tam nějaké akční jahody zbydou. Tak jsem vzala ty mražené.
Ona měla pravdu!!! Mražené jahody se postupně rozmražovaly, šťáva z nich vytékala, máčela těsto, to se trhalo, z knedlíků byly takové omatlané hroudy narůžovělé barvy. No co, ve vodě se to smyje. Tak jsem je naházela do vody. Bohužel mi nedošlo, že asi není vhodné naházet jich tam tolik, že nebudou mít každý svůj vlastní osobní prostor. Nedalo se to zamíchat, navíc ty relativně kulaté hroudy se proměnily v takové jakési různotvary, podle toho, kolik místa na ně zbylo mezi ostatními sourozenci. A taky jsem ani v jednom ze třech obchodů, kde jsem dnes byla, nesehnala tvrdý strouhací tvaroh, takže je nemůžu zítra ničím zamaskovat. To je sranda.
Lidi, já se tu tak strašně bavím. Normálně se u toho směju sama sobě a fakt lituju, že jsem doma jen já a nikdo to nevidí. Na druhou stranu jsem docela ráda, že jsem si nechala foťák v práci, protože v tomhle vesele hysterickém stavu bych byla schopná ty ubožáčky vyfotit a a jejich obrázek zde uveřejnit.