"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
et: S tou vodou? Nebaví se se mnou, mrcha jedna. Uraženě na mě zírá přes stěnu sklenice, pomalu uvolňuje bublinky usazené na skle a je naštvaná, že ji nevítám v plicích s otevřenou náručí.