Et | Fusekličky

Mám drobnou úchylku. Líbí se mi barevné ponožky, buď jen tak obyčejně barevné, nebo s různými vzorky. Tuhle jsem si pořídila dvě nová balení parádních ponožek v mnoha barvách s puntíky, proužky, hvězdičkami apod. a hrozně jsem se těšila, až se trochu ochladí a budu je moci nosit.
Jako první mé nadšení schladila sestra, když mi řekla, že pruhovaný zelený ponožky vypadaj k těm džínám fakt hrozně a jestli bych radši nechtěla jít naboso.
Druhou ránu jsem dostala v pondělí od Aknezobky, když se mě optala, jestli prý už mi někdo řekl, že mám divný ponožky. Vzala jsem si zrovna ráno krásně žlutý s velkými jen o tón žlutějšími puntíky a tak jsem jí radostně odpověděla že ne, že mně se moc líbí. Opáčila, jestli mi prý už někdo řekl, že jsem divná. Asi jsem.
Potřetí už by mě to ani nemělo překvapit. Po včerejším Deskohraní mě Pacholíček starostliv o mé zdraví donutil vzít si večer ponožky, neb se už silně ochladilo. Když jsem ke svému oranžovému tričku a oranžové mikině vytáhla z vytáhla z batohu dokonale sladěné oranžovorůžové proužkaté ponožky, začalo mu cukat v koutcích, na dotazy, jestli mám krásný ponožky odpovídal narážkami na krásné počasí a začal zpívat Jaká to nádhera. Všichni, kdo Pacholíčka znají, dobře vědí, že píseň je spíše provokativní než pochvalná.
Ale víte co, všichni si myslete co chcete. Zítra si asi vezmu ty hvězdičkovaný.