Opět jsem vyrazila s knihovnickou společností do kina. Opět na Bergmana. Tentokráte už bez letní tematiky, přenesli jsme se do 14. stol., na film Pramen panny. Neumím hodnotit filmy, prostě se mi líbí nebo nelíbí a pro tenhle snímek nacházím jen jediné odpovídající slovo. STRHUJÍCÍ. Ještě dlouhou chvíli po skončení jsem seděla bez pohnutí, neschopna slova, zírajíc na plátno. Probralo mě až Jenovo "Íf, žiješ?" :-) Musím uznat, opravdu silný zážitek. Záměrně jsem nečetla žádné výcucy z filmu, nemám ráda, když vím co mě čeká a raději se nechávám překvapit. Děj Pramenu panny nebyl nijak extrémně překvapivý, ale přesto mě dokázal totálně strhnout. Myslím, že to nebude poslední film, který během festivalu navštívím.
