"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
aknezob: Z maminky si houby děláš, neboť víš, že to po chvíli stejně vzdá. Tatínka vydíš málo a k pádnější a méně trpělivé ruce máš vždy větší respekt.