Kdo si hraje, (údajně) nezlobí

Bylo nás pět. Teda původně jen tři - já, moje sestra a Péťa. Vyrazily jsme v sobotu odpoledne na deskohraní. Z původního plánu jen tam tak nakouknout, zkusit si zahrát pár deskovek a tak v pět jít dom trochu sešlo. Zasekli jsme se tam o něco (rozuměj o několik hodin) déle a odcházeli až před půlnocí, abychom teda stihli aspoň to poslední metro. My tři jsme si zpočátku vybraly poměrně jednoduchou a dost zajímavou hru Odyseus, jejíž pochopení pravidel nám zabralo asi půl hodiny. Ale pak už to bylo dobrý :-) Poté nás oslovili dva vedle sedící chlapci, jestli bychom si prý s nimi nezahráli něco pro víc hráčů. I proč ne, v pěti bude veseleji. Bylo. Nejdřív jsme stavěli farmy (úplné pochopení pravidel asi na třičtvrtě hodiny), pak jsme po sobě mrskali paprikami, rajčaty, salátem a květákem ve hře Švábí salát (mimochodem doporučuju, fantastická zábava), rychle jsme vzdali šílenou hru zahrnující v sobě nutnost rychlých reakcí, prostorové představivosti a zapamatování si tří druhů kartiček, zato jsme se dost nasmáli u počítání do stovky (zvláštní, že 86 vypadá vzhůru nohama jako 68, stálo mě to několik prohraných kol), my s Péťou jsme trošku trpěly u Aktivit, protože normální hranice našeho exhibicionismu se pohybuje na nule a předvést pantomimou vitamínovou šťávu tedy bylo nad moje úsilí a vesele jsme zakončili den několika koly švábího salátu. Dobrou noc, ahoj, přijdete zítra? Asi ne, má být pěkně, někam se spíš půjdem projít...
Nastal večer, nastalo jitro, den nedělní. Nádherný podzimní den, kdy má člověk chuť vyrazit hned se svítáním do přírody a užít si každého slunečního paprsku, vdechnout do sebe každičký miligram svěžího vzduchu a nechat se zaslepit tou barevnou nádherou, jakou umí vykouzlit na stromech jen podzim. Ano, chuť by byla. Ale když to deskohraní je jen tento týden... Ano, tušíte správně, i nedělní den jsme strávili v Tyršově domě. Opět v sobotním složení tři většinou prohrávající holky, naprosto pokaždé prohrávající Fanda a suverénně vítězící Jirka. Došlo na Vikingy, pro velký úspěch jsme si zopakovali švábí salát, pořádně si zanadávali na svou neschopnost složit čtyři dílky do skládačky u Ubonga, zkusili pochopit šílená pravidla dost pěkné hry jejíž jméno jsem zapomněla a na závěr jsme zkoušeli oblafnout neoblafnutelného Jirku u Bluffu.

Postřehy uplynulého víkendu:
Anička má několik nových přezdívek, z nichž nejlépe se ujaly Ježkovy Voči
Péťa je čím dál závislejší na kávě, dokonce až natolik, že si sebou nosí zásoby kofeinu v taštičce pro případ, že by hrozily abstinenční příznaky
Salát je zelí a rajčeti se občas říká mrkev
S Aničkou není radno hrát hry, které ji nebaví nebo je nechápe
Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se (Tomuto jsem se rozhodla věřit v plnosti, neboť jinak bych se mohla cítit potupena.

Rčení Neštěstí ve hře, štěstí v lásce už nějak nedůvěřuji, podle něj bych musela být už leta šťastně provdána)
Strategické hry pro mě nejsou úplně vhodné, neboť neumím strategicky plánovat své kroky dále než dva tahy dopředu
Mám ráda hry, u nichž je nutné trochu namáhat mozek, ale zároveň nejsem příliš omezována časovým limitem
Miluju Aktivity, ovšem přeskakovala bych políčka s pantomimou
Hry, kde se někam přikládají kartičky a jejich postupným doplňováním vzniká město, farma, moře s ostrovy apod. přikládám tak, aby městečka pěkně vypadala a ostrovy byly na moři hezky rozmístěné. Méně mě už zajímá počet bodů, který tím získám (spíše nezískám), množství panáčků, které dostanu (v mém případě nedostanu) a zda svým tahem nepomáhám protihráčům (pomáhám, já vím, jsem hodná holka).

Během týdne se tam určitě ještě musím zastavit, deskovky mě začaly dost bavit. Jen je mi předem líto těch chudáků, co mi budou nuceni vysvětlovat pravidla (která samozřejmě tak do třetího kola stále nebudu chápat) a zároveň mých spoluhráčů (kterých se tak do třetího kola budu neustále ptát, co mám teď udělat a po čtvrtém kole jim začnu zpívat Na políčku v jetelíčku nebo některou z mých oblíbených písní z CD Peter Nagy a deti. Dneska jede Yetti.)

PS: Petruščin výkon v Aktivitách mě natolik ohromil, že jsem si jeden pokreslený papír musela odnést a oskenovat si ho sem. Schválně, jestli poznáte, jaké slovo měl obrázek značit :-)