Z knihovny do knihovny

Jsem pěknej magor. Pět až šest dní v týdnu pracuju v knihovně a když mám volnou neděli a nemusela bych s mít s podobným zařízením nic společného, vyrazím na den otevřených dveří do Národní knihovny :-) Ale musím objektivně uznat, že ačkoliv jsem během studia na knihovnické VOŠ absolvovala exkurzi několikrát, i po čtvrté či páté to stálo za to. Historické části Klementina jsou doslova úchvatné. Jen když člověk vidí umakartové přepážky na chodbách a klasické nemocniční linoleum na podlaze, skoro by zaplakal... Potřebujeme novou budovu pro knihovnu. A to dost akutně. Nechápu osoby, které to považují za zbytečnost. Kdo viděl, v jakých podmínkách tam zaměstnanci pracují, v jakých podmínkách tam studenti studují a vědci bádají a jak pod tou návštěvnickou zátěží trpí nádherné historické sály přeplněné hnusnými regály, protože na renovaci starých původních nebo výrobu nějakých hezčích nejsou peníze, nemůže být proti nové knihovně. Ať už v podobě chobotnice, vesmírného slizu, oka nad Prahou nebo jak se tomu Kaplického výtvoru říká, nebo jakékoliv jiné. Já jsem všema deseti pro chobotnici. Je skvělá. Je hezká na pohled, líbí se mi na Letné, je bezvadně praktická, vymakaná do detailů a ráda bych tam chodila jako uživatel odpočívat po práci :-)
Ale zpět do Klementina. Stejně jako před pár lety, i tentokrát mě nejvíc dostala Astronomická věž. Výhled z ní je naprosto fantastický, kam se hrabe Petřín. Je dostatečně vysoko na to, aby jste viděli Prahu hezky shora a zas tak akorát nízko na to, aby měl člověk téměř pocit, že si na každou střechu může sáhnout.
Skvělý zážitek z NK navíc podpořil úžasný výklad paní Zlaty Houškové, která je prostě skvělá a knihovnické nadšení z ní zrovna sálá. Mě práce v knihovně taky hrozně baví a líbí se mi, ale tak dokonale jako ona to najevo dát neumím. Její elán bych chtěla mít.
Jedním slovem, dnešní pošmourné odpoledne stálo za to!