"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
et: Jejda, Vločko, a já myslela, že jsi holka veliká. Ty už přeci záněty středních uch nemívají. Brrr, je mi tě líto. Snad to aspoň při usmívání moc nebolí.