"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"Právě čtu: Aimee Benderová: Zvláštní smutek citronového koláče 
Někdy si knihu musíte přečíst už jen kvůli názvu |
Článek Tradiční páteční koláč
Komentáře k článku: Tradiční páteční koláč
eithne: Tak přece jsi to sepsala! 
Koláč vypadá fantasticky, a to i přesto, že poslední dobou vůbec nemám chuť na sladké. Tvaroh a jablka jsou kombinace, kterou můžu kdykoliv 
et: Já jsem se za poslední tři dny tak přesladila, že teď tátovi užírám chleba se sádlem, věc, kterou bych normálně nikdy nepozřela
---
et.pise.cz
contritus: A vypadá stejně jako na té stránce.
Taky nejraději peču večer, pozdě večer. Alespoň to "jako" vydrží dva dny.
et: Já ani nevím, z jakého důvodu... Prostě mi tak nějak noční pečení vyhovuje, není nad to matlat těsto se zavírajícíma se očima
---
et.pise.cz
zmrzlinka: Zakladam, vyskusam niekedy, ked budu jablka a tvaroh A hroznienok v rume nemoze byt nikdy malo ! (ked pominiem druhu polku naroda, co hrozienka neje vobec).
My mame rychly kokosovy so slahackou, hec.
ovesná vločka: já chci čistou a nějakým nádobím vybavenou kuchyň...ne privátě bych ji přirovnala spíše k ohništi, bléé, tam člověk ani nemá chuť vařit.
et: Vzpomínám si na půlrok v Holandsku, v našem strašidelném apartmánu jsme měli kuchyň hrůzy, něco takového jsem v Čechách neviděla. Z podlahy trčela tyčka, na ní elektrická zásuvka. Sporák položený na nějakém vratkém stolečku, podkládaly jsme ho kartonem. Digestoř se světlem fungovala jen pokud stál člověk v určitém úhlu před sporákem. Téměř s železnou pravidelností vypadávala trubka od odpadu ve dřezu, takže jsme několikrát vyklízely komplet celou skříňku a sušily půl kuchyně. Okno se nedalo dovřít, což v podzimním a zimním Holandsku, kde v jednom kuse prší a fičí ledový vítr, byl hřebíček do rakvičky. Zpětně nechápu, jak jsem tam mohla fungovat a denně si vařit
---
et.pise.cz
ovesná vločka: Milá ET, já taky pekla. Z jablek...štrůdl. Na narozeninový dort mám lidi (sestru 
). Ale hlavně, co jsem ti chtěla říct. Nějakým řízením osudu jsem se ocitla v Praze a mimo to, že jsem večer byla na Baronu Prášilovi (otřesný zážitek), jsem byla i na výstavě pana Sýkory (geometrická abstrakce, stejně otřesné jako Baron P.) a hned vedle budovy galerie byla dětská knihovna. Kdo ví proč, vsugerovala jsem si, že určitě v této pracuješ a úplně mi to zlepšilo náladu. Takže ti moc děkuju (a to tam klidně ani pracovat nemusíš, ale já si to klidně můžu myslet )
et: Tak já tě dorazím, tam fakt pracuju A tobě zas dík za to, že jsem zjistila kdo je pan Sýkora, co si představit pod pojmem geometrická abstrakce, že to máme hnedka vedle v galerii a hlavně že na to nemám chodit
---
et.pise.cz
ovesná vločka: "Tě pic...to mě podrž" že já do té knihovny nešla (a že sem o tom přemýšlela), aspoň bych poznala dalšího člověka, který má světle hnědé vlasy a všichni mu tvrdí, že je blond.
On pan Sýkora není žádný fouňa, ale...v té jeho abstrakci není ani kousek člověka. Všechno je generované z počítače a je to takové studené, spousta matematických výpočtů a filosofie autora se skládá jen z čísel. Oproti tomu abstrakce, kterou dělá světoběžník Dokoupil, je člověkem cítit a navíc je ohromně hravá a pozitivní. Pokud ti bude trudno, zajdi si na jeho výstavu do Jízdárny Pražského hradu, je opravdu skvělá.
Jo a ten citát, ten je od Kerouca z knížky On The Road. Srdeční záležitost.
et: Moderní umění není zrovna můj šálek čaje, ale aspoň si Dokoupila najdu na netu a podívám se, s kým bych měla tu čest, kdybych tam v nějakém pohnutí mysli opravdu chtěla jít
---
et.pise.cz