"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
et: Že bychom ji hrávali naposled když jsi s námi ještě nejezdil výletovat? Nebo spíš spíš když jsi příslib výletu zrušil? Hluční jsme byli děsně, ale zas bylo legrační, jak se zapojovali cizí lidé.