"Co když jsi spal? A co když, ve spánku, jsi snil? A co když, ve snu, jsi vešel do nebe a utrhls tam vzácný a nádherný květ? A co když, poté, co ses probudil, držels ten kvítek v ruce? Nu, co pak?"
muminek: No jo, teď na to sám koukám, co si to o tobě myslím. Opravuji se: to by ti bylo hrozně líto a ani trošičku by ses nesmála, kdybych se nacpal palačinkama a pendrekem a bylo by mi zle ještě dnes